Lékařský entomolog docent Jan Votýpka z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze uklidňuje, že vši se lidí drží od nepaměti. Ale ano, teď jich je asi nejvíc. „Protože teď je na planetě také nejvíc lidí,“ usmívá se.
Vši ve školeJak na vši? Rodiče sdílí své zkušenosti na eMimino.cz. |
Vezměme to od začátku. Lze vši chytit i od zvířat, nebo jen od lidí?
Člověka se týkají tři druhy vší a všechny jsou vysoce hostitelsky specifické. To znamená, že se vyskytují pouze u lidí a u žádného jiného živočišného druhu. Nemůžeme se tedy „nakazit“ od našich domácích mazlíčků, stejně tak jako oni se nemohou „nakazit“ od nás. V tomto se tedy veš značně odlišuje od blechy, která na nás může snadno „přeskočit“ z jiných hostitelů, například ze psů či koček. (Jak je to s blechami a jestli ty psí na člověka jdou, čtěte zde.)
Kolik vlastně druhů vší si na člověka dělá zálusk?
Když na to přijde, tak člověk může hostit: veš muňku, neboli filcku (Phthirus pubis), která je vázána zejména na pubické ochlupení a je čím dál tím vzácnější. Jediný další druh tohoto rodu se vyskytuje u goril.
Další je vlastně dvojice druhů, a to veš šatní (Pediculus humanus) a veš hlavová neboli dětská (Pediculus capitis). Vysvětlit existenci těchto samostatných druhů i jejich vzájemný vztah je velmi složité, nicméně podstatné je, že zatímco veš šatní je v současné době velmi vzácná, veš dětská je naopak čím dál tím častější.
Je na místě obávat se přenosu nějakých nemocí?
Schopnost přenášet nemoci, respektive bakteriální původce nemocí, to je další, mnohem důležitější rozdíl mezi vší dětskou a šatní: veš dětská naštěstí nic nepřenáší, naopak veš šatní byla zejména v období válek, například v 1. světové, obávaným přenašečem skvrnitého tyfu a dalších onemocnění. Vši jsou tedy v dnešní době víceméně problémem sociálním, ne až tak zdravotním.
Z čeho vyplývá, že s člověkem soužijí vši od nepaměti?
To je jednoduché: jediný další druh rodu Phthirus žije u goril, jediný příbuzný rodu Pediculus žije u šimpanzů. To znamená, že tyto rody vší jsou specializované na lidoopy a evidentně provázejí člověka, respektive rod Homo, od jeho vzniku. To znamená, že vši měl již pračlověk a po něm je „zdědil“ i moderní člověk. Zajímavostí v tomto směru je, že vši hlavové neboli dětské představují dvě nezávislé linie – jedna je rozšířena celosvětově, druhá se vyskytuje především v Novém světě. K jejich oddělení došlo přibližně před jedním milionem let, tedy ještě před vznikem moderního člověka.
A je to jen pocit, že poslední roky je to horší než kdy dřív, nebo ne?
Výskyt dětských vší vždy probíhá ve vlnách. Souvisí to jednak s rezistencí vší na používané insekticidy a rovněž s chováním lidí a přístupu společnosti k problematice vší. Velmi zjednodušeně se dá říci, že každých cca deset let se u populace vší dětských vytvoří dostatečně silná rezistence na nejběžněji používané insekticidy. A to v celosvětovém měřítku.
Lékařský entomolog docent Jan Votýpka v terénu
Globalizace s sebou nese i jistá úskalí, mimo jiné i víceméně globální, tedy celosvětové používání léčebných preparátů – pokud se tedy vyskytne rezistence, je rovněž globální. Poslední velké vlny epidemie vší zasáhly naši republiku v letech kolem roku 1992 a následně kolem roku 2004. Nyní jsme opět na vrcholu další „desetileté“ vlny, kdy jsou vši odolné, tedy rezistentní na hlavní používané insekticidy.
Rezignace snad ale není na místě?
Nezbývá nám, než čekat na nové, účinné preparáty, které budou opět schopné vši spolehlivě zlikvidovat. Vývoj podobných preparátů není zdaleka tak snadný, jak by se mohlo zdát. Zejména když vezmeme v úvahu, že cílovou skupinou pacientů jsou děti – proto musí být insekticidní látky zcela bezpečné, nesmějí zanechávat rezidua a podobně.
Mimo hlavu hnida přežije pár hodin, veš i celý den
Jak tedy vypadá nejčastější přenos na dětské, ale i dospělé hlavy?
Nejčastější způsob přenosu je tělesný kontakt, přitom letmý dotek hlavy většinou není dostatečný. Nejčastěji přelézají dospělá stadia. Stačí jedna veš – dospělá oplodněná samice, která bude matkou zakladatelkou – a na novém hostiteli založí celé pokolení.
Jak dlouho přežije veš či hnida na vypadlém vlasu v čepici nebo v posteli?„Hnida se v přenosu neuplatňuje vůbec. Nymfální, tedy nedospělá stadia, přežijí mimo hlavu člověka pouze několik hodin. Dospělá samice zůstává živá i 24 hodin mimo tělo svého hostitele, ale schopnost napadnout dalšího hostitele ztrácí v důsledku dehydratace a podchlazení mnohem dříve. Záleží na teplotě a vlhkosti okolí,“ vysvětluje entomolog.  Hnida na vlasu  Mladá veš V případě výskytu vší tedy stačí ponechat oblečení, ložní prádlo, plyšové hračky, ručníky a další předměty, kde se mohou vši vyskytovat, 24 hodin mimo kontakt s člověkem (dětmi) ideálně na chladném a suchém místě a vši jsou zlikvidované. |
Mohu si vši přinést třeba z polstrování v MHD?
Teoreticky to možné je, ale dominantním způsobem přenosu je opravdu kontakt s hlavou nakaženého člověka, nejčastěji dítěte. Na „čerstvou„ oběť vši opravdu číhají především na hlavě hostitele.
A co se děje od chvíle, kdy se někomu jedna jediná veška usadí ve vlasech? Čím se živí?
Veš se živí pouze krví člověka, v dospělosti saje cca čtyřikrát denně. Vajíčko, tedy hnida přilepená na vlasu, se vyvíjí zhruba týden. Pak se vylíhne nymfa – obecně larva – která již saje na svém hostiteli. Nymfa se opakovaně svléká, dorůstá do dalších stádií a zhruba za týden po vylíhnutí z hnidy dospěje. Samice vši pak má před sebou přibližně dva týdny života, za tu dobu naklade na vlasy cca 50–60 hnid, tedy vajíček. Život samce je o něco kratší.
Jakmile tedy na hlavě dítěte najdu veš nebo hnidu, je nutné rychlé odvšivení. Můžete doporučit nějaký konkrétní, opravdu účinný přípravek, se kterým člověk neudělá chybu?
Dal by se jmenovat Difusil H-forte i jiné insekticidy, ale bohužel existuje již zmíněná rezistence. To je důvod, proč se často používají různé přípravky na bázi oleje, které veš udusí. Což nefunguje na hnidy, takže je postup nutné opakovat. Musí se prostě počkat, až se vylíhnou.
A co vyčesávání, pomáhá?
Ale ano, ideální je kombinace obojího. Nutnost opakování ale platí pořád, proto je nutné vyčesávat vlasy zhruba 2 až 3x týdně, alespoň dva týdny po sobě.
Co udělat, aby se vši nevrátily?
Často samotné odvšivení funguje velmi dobře, ale následně dojde k reinfekci. To znamená, že se dítě ve škole či v jiné dětské skupině znovu nakazí. Proto je nutné odléčit všechny děti, což je ale logisticky značně složité.
