Problémem je váha televizorů i samotných držáků, ale hlavně materiál stěny. Sádrokarton nikdy nebude mít takovou nosnost, jako „starší“ stavební materiály: cihla v činžáku nebo beton v paneláku.
Hmotnost televizorů se například u uhlopříčky 37 palců pohybuje mezi 10 a 15 kilogramy, držák samotný váží podle typu klidně i pět kilogramů a víc. Plazmové televizory o stejné uhlopříčce jsou těžší, dvacet i více kilogramů. Sádrokartonová příčka by v tomto případě tedy měla udržet přes 30 kilo.
Změřte si tloušťku materiálu
„Začal bych tím, že bych si změřil tloušťku sádrokartonové desky, pokud ji neznáte. Běžně se používají tloušťky devět a dvanáct a půl milimetru. Od toho se odvíjí nosnost hmoždinek do sádrokartonu,“ říká Petr Vild, technický poradce předního výrobce spojovacího materiálu Fischer.
HM hmoždinky do sádrokartonu s metrickým závitem
Pro montáž by doporučoval kovové hmoždinky typu HM, které jsou na metrický závit. Za sádrokartonovou deskou se rozevřou a „obejmou“ ji. Například hmoždinka o průměru 12 milimetrů by měla bezpečně unést 15kilogramovou zátěž. Počítá-li držák se čtyřmi upevňovacími šrouby, teoreticky by měl unést 60 kilogramů. Pozor ale na technickou specifikaci: ač mnohé držáky umožňují „nasázet“ do nich i víc hmoždinek, měly by jednotlivé vyvrtané otvory být od sebe alespoň 15 centimetrů, aby se nenarušila struktura desky.
Tabulka jednotlivých typů HM hmoždinek
Technik Martin Mydloch ze společnosti Rigips k tomu ještě připomíná: „Pokud to jenom trochu jde, zjistěte si, kde máte pod příčkou stojny. To snadno poznáte i poklepem na stěnu, anebo detektorem kovů. A alespoň jednou z hmoždinek se trefte do kovové stojny.“
Tabulka garantovaného a mezního zatížení HM hmoždinek
U větších a tím pádem i těžších televizorů by splnění této podmínky nemělo dělat problém, delší rozměr je vždy větší než 60 centimetrů, což je vzdálenost ocelových svislých profilů, na které se upevňují sádrokartonové desky. Je tedy důležité, aby se vybral správný typ držáku na zeď - podélný a tak dlouhý, aby dosáhl od stojny ke stojně.
U sádrokartonu všichni sborem tvrdí, že by neriskovali montáž držáků s ramenem umožňujícím vyklápění televizoru do stran. „Tady jsou síly působící na stěnu úplně jinak rozložené, nejde jen o svislý tah,“ varuje Horák.
Hlas lidu radí raději rozebrat příčku
V diskuzi na webovém videoportálu TVfreak.sk se podobná problematika řešila také. „Videokutilové“ se jednoznačně klonili k náročnější, ale co se týká únosnosti spolehlivější variantě.
„Vzal bych odlamovací nůž, vyřízl sádroš od stojny ke stojně a vmontoval do míst, kde bude držák ocelový profil, anebo třeba i jen prkno, stejně jako to dělají stavbaři v podkroví tam, kde se budou věšet radiátory nebo umyvadla. A rovnou bych využil toho, že to mám rozebrané a protáhl bych si příčkou až k zemi kabely, které budu potřebovat k televizi. Pak stačí vyříznutý obdélník vložit zpět, zatmelit, případně vybrousit a přemalovat. Nikdo nepozná, že se tam řezalo,“ popisuje jeden z diskutujících.
Předstěna a stolek s držákem
Někomu se toto bude zdát jako příliš mnoho „zedničiny“. Pověšení je možné řešit i pomocí předstěny, za kterou se pak schovají veškeré instalace. Je možné použít i pevnější deskové materiály: dřevotřísku, dřevoštěpku nebo cementovláknitou desku, které mají vyšší nosnost.
Televizní stolek s držákem vyřeší problém a navíc zakryje kabely
Deska může spodní hranou ležet na podlaze, ke stěně se upevní pomocí distančních trubiček, dřevěných špalíků, záleží jen na fantazii a požadovaném designu. Tyto materiály je možné jakkoliv povrchově upravit od lakování až po otapetování.
Mezeru mezi deskou a zdí lze také výhodně využít k instalaci efektního zadního osvětlení, které decentně sníží kontrast mezi jasnou obrazovkou a tmavým pozadím při zhasnutém světle.
Úplně nejjednodušším, i když finančně náročnějším řešením, je vynechat věšení televize na stěnu a koupit speciální stolek vybavený stojanem a držákem televize. Skládá se z několika polic pověšených na centrálním sloupu, na ten se pověsí televize samotná. Na jednotlivé police si pak naskládáte svá domácí kina, Blu-ray přehrávače, hrací konzole a další udělátka, které nutně potřebujete k nerušenému sledování svých telenovel.
Tyto stolky se prodávají v cenových relacích mezi pěti a deseti tisíci korunami, což už se blíží ceně televize samotné.
