V otevřeném dopise zaslaném Ministerstvu pro životní prostředí, potraviny a venkov (Defra) se vědci domnívají, že by mělo být vaření humrů a krabů zaživa nezákonné. Nadace pro práva zvířat také uvedla, že zvažuje právní kroky proti vládě, pokud bude pokračovat hromadné zabíjení vařením.
Vědci tvrdí, že vaření rozhodně způsobuje krabům a humrům několik minut mučivé bolesti, než nakonec ztratí vědomí. „Živé krávy nebo kuřata bychom nedali do hrnce s vařící vodou. Je tedy čas aplikovat stejná pravidla, která platí pro savce a ptáky, i na jiná cítící zvířata,“ tvrdí profesorka Lynne Sneddonová, přední expertka na vnímání korýšů z univerzity v Gothenburgu a signatářka dopisu.
Humr v bagetě se zlatem. Americká restaurace láká na nejdražší sendvič |
V otevřeném dopise tato nadace argumentuje, že podle „zákona o vlídném zabíjení“ by humři a krabi měli být chráněni. To by znamenalo, že vaření jakéhokoliv kraba nebo humra zaživa by bylo nezákonné, pokud by se prokázalo, že to způsobuje „jakoukoliv vyhnutelnou bolest“.
Podle dopisu existuje nyní rostoucí množství vědeckých důkazů dokazujících, že korýši mají komplexní duševní život, který zahrnuje vnímání bolesti. Profesorka Sneddonová zdůrazňuje, že „existuje řada publikovaných vědeckých studií, které ukazují, že korýši mohou vytvářet vztahy uvnitř a mezi druhy, mohou se učit a pamatovat si úkoly, jako je orientace v bludištích, a mohou se rozhodovat na základě nákladů a přínosů dané situace.“
Kdy cítíme bolestU savců začínají naše nociceptory vytvářet bolestivou reakci při teplotě 40 °C, zatímco studie naznačují, že receptory bolesti ryb začínají reagovat již při 29 °C. |
Podle vlastního výzkumu Sneddonová tvrdí, že bolestivé podněty se skutečně zpracovávají i v mozku krabů. Specializované receptory nazývané nociceptory (vedou nervovými vlákny do mozku) detekují podněty a vysílají signály do centrální nervové soustavy, které jsou interpretovány jako bolest.
Skutečnost, že nociceptory reagují na bolestivý podnět, je klíčovým ukazatelem toho, že zvíře cítí bolest stejně jako lidé. Studie naznačují, že jejich srdce během vaření žije ještě více než dvě minuty.
VIDEO: Ital radí, jak na živého humra. Brutální přeměnu na lahůdku zvládnete |
„Co se týče pocitů bolesti u krabů a humrů při vaření zaživa, podle mého názoru je to jasné. Trvá nějakou dobu, než se zvířata dostanou do bezvědomí, takže mohou zažívat bolest, dokud jsou vařeny zaživa, doplňuje Eleftherios Kaisouras, spoluautor článku a signatář dopisu.
Rozhodnutí vlády zahrnout korýše na seznam cítících tvorů bylo podpořeno zjištěními výzkumy z roku 2021, kterou provedli vědci z Londýnské ekonomické školy.
Jak připravoval humra Emanuele Ridi v pořadu S Italem v kuchyni:
„Británie uznává korýše právně jako cítící bytosti a jako takové schopné trpět, přesto nebyli zahrnuti do Zákona o ochraně zvířat nebo vědecké legislativy. Věda promluvila a je čas zacházet s korýši jako s cítícími bytostmi. Doufám, že dopis přispěje k lepšímu zacházení s těmito zvířaty tím, že zakáže vaření zaživa,“ věří profesorka Sneddonová.
Podobný problém se před několika lety řešil i ve Švýcarsku, kde zavedli zákaz usmrcování živých humrů ve vroucí vodě. Nově musí kuchař korýše nejprve paralyzovat. Švýcarská stanice RTS uvedla, že v úvahu připadá elektrický šok nebo „mechanická destrukce“ humřího mozku.
Vaření humrů ve vodě bylo původně zavedeno z obavy před toxiny a škodlivými bakteriemi, které se po smrti korýše rychle množí. Humr se skutečně tradičně vaří tak, že se živý vloží do vroucí vody. Tento způsob je považován za nejrychlejší a nejefektivnější způsob, jak humra usmrtit a uvařit.
Nicméně, existují i jiné metody, které se používají, například usmrcení humra ještě před vařením. Buď se mu nožem propíchne mozek nebo se vloží na chvíli do mrazáku. Tento způsob je považován za humánnější.
Dříve také někteří vědci soudili, že korýši, ale i žížaly či hlemýždi necítí bolest. Ještě v roce 2005 to tvrdili nejen autoři vědecké studie z Norska, z univerzity v Oslu, ale také třeba jejich kolegové z amerického státu Maine. Vycházeli z předpokladu, že korýši nemají příliš vyvinutý mozek.
Moře na severu Anglie vyvrhlo hromady ryb a humrů, může za to bouře Emma |
„Žádný mozek – žádná bolest,“ řekl tehdy americký biolog Michael Loughlin z Maine. Tím pochopitelně pobouřil ochránce zvířat. Dnes už se ví, že korýši při vaření zaživa uvolňují do krve hormon kortizol stejně jako lidé, když je něco bolí.
Humry se zabývali i v Itálii. Nejvyšší soud tam zakázal uchovávat v restauracích živé humry na ledu, a to právě kvůli utrpení zvířat. To se ovšem týkalo jen ledu, nikoli vaření zaživa.
A jaká je praxe u nás? A jaká je praxe u nás? „Je to dávné dilema. Abychom se mohli najíst, musíme zvíře usmrtit. Jde jenom o to, aby to bylo co nejšetrněji a nejhumánněji. Ať je to kuře, kráva, kapr, nebo ten humr. To znamená, že když chcete uvařit humra metodou hození do vroucí vody, nemůžete ho ‚utopit‘ v litru vody. To by se voda zchladila a jeho utrpení by se zbytečně prodlužovalo. Nejlepší je mít velký kastrol plný vroucí vody a humra vhodit tak aby byl co nejrychleji usmrcený,“ popisuje kreativní šéfkuchař restaurace Vinograf Radek David.
Jak se díváte na tradiční způsob usmrcení humra vroucí vodou?
V restaurační praxi se hodně používá i způsob usmrcení metodou rozříznutí napůl. „Na hlavě vidíte takovou čárku, tam zabodnete nůž a jedním tahem proříznete hlavu a pak druhým tahem ocas. Hodně se tato metoda používají v Japonsku, kde se pak humr griluje,“ říká.
S metodou umrtvení pomocí mrazáku by osobně moc nesouhlasil, protože humři žijí v chladnějších vodách a tento způsob by jenom prodlužoval jejich trápení. S tím koresponduje i zmíněný zákaz uchování na ledu platný v Itálii.
