Kdysi jste nesložil přijímačky na střední školu. Co jste chtěl studovat?
Nic. (úsměv) Na strojnickou průmyslovku jsem se hlásil jenom proto, že ji dělal můj brácha.
Nelitujete toho, že jste se stal kuchařem?
Ne, navíc teď už by to byla hodně pozdní lítost, nemyslíte?
Ze začátku jste ten obor neměl rád. Proč?
Když seberete patnáctiletému dítěti jeho dosavadní život a přivedete ho do práce, tak kdo by to měl rád?! Kamarádi se vás ptají, proč nejste s nimi, a vy musíte odpovědět: Protože jsem v práci. Takže to mělo nějaký vývoj, ale život se nezastaví kvůli tomu, že si přejete něco jiného.
Každý má v sobě nějaké kuchařské ego a někdy ho ukazuje tak, že se s vámi přetlačuje, což bývají okamžiky, kdy je natáčení nejzábavnější.



















