Motorka pionýr
Kdo z vesnických kluků aspoň jednou v životě nejel na „fichtlu“? Vlastně na něm svého času začínal skoro každý, kdo se později přesunul na jakoukoli jinou motorku. Dala se na něj, tomu dnešní teenageři asi neuvěří, i balit děvčata.
Walkman a kazety
Walkman byl praděda iPodu o velikosti menší cihly, na kterého byste si s žádnou aplikací nepřišli. Páska kazety měla své minusy: mohla se zamotat a přetrhnout. Taky se dala převíjet pomocí obyčejné tužky.
Televize bez ovládání
Jiné nebyly. I nejlínější gaučáci museli vstát a vyvinout určitou aktivitu, když chtěli přepnout na jiný kanál. Zase tolik se ovšem nenadřeli. Pokud tedy nechtěli dokola protáčet první a druhý program. Víc jich nebylo.
Video
Kdo ho měl, to byl pán. A najednou i nejlepší kamarád. Filmy se nestahovaly z internetu (ehm, z čeho?), ale chodilo se pro ně do videopůjčovny. Často měly příšerný obraz a daboval je jediný člověk.
Lančmít
Žádné žrádlo pro psy, ale dost častý oběd na chatě nebo na dovolené pod stanem. Mleté kořeněné maso v konzervě, původně vyráběné pro anglickou armádu, je k dostání i dnes. Ale zdaleka se ho nesní tolik jako v 80. letech.
Mléko v sáčku
Modré polotučné, červené plnotučné, k nim raději dokoupená umělohmotná nádobka. Tak to chodilo v 80. letech. Sáčky se často protrhly a mléko proteklo celým nákupem. První mléko v krabici si Češi mohli koupit až roku 1988.
Šuměňky
Vlastně to ani nebyla moc dobrota, ovšem když se sáček šuměnek vysypal přímo na jazyk, mělo to docela dobrodružný pěnící, šumivý a štípací efekt. Pro malé raubíře ideální zábava!
Pevná linka
Žádné textovky, žádné surfování po internetu, žádné jméno volajícího na displeji. Na ulici jste sem tam uvázli ve frontě před telefonní budkou. A pokud jste se cestou na sraz někde zpozdili, byl to fakt průšvih. Nebylo jak dát vědět.
Zlaté stránky
Rozbité okno? Rychle, googluj nejbližšího sklenáře! To samé s instalatérem, zámečníkem, autoservisem. Než přišel internet, dělalo se to jinak. Kontakt na firmu nebo i na jednotlivce se hledal v těžké papírové bichli.
Kadibudka
Přišlo to na vás? Tak pěkně ven na dvorek a moc to v té zimě neprodlužovat! Když mezi fošnami profukovalo nebo z nich vypadl suk, stěny se zevnitř polepily novinami a časopisy.
Mončičák
Plyšová hračka, ze které byly děti paf. Těžko říct, o jaké zvíře vlastně šlo (a zda šlo vůbec o zvíře), ale dlouho byl jeho výhradním rajonem Tuzex. Což, holky a kluci, není jméno jednoho z transformerů, ale obchod s nedostupným západním zbožím.
Céčka
Úplná sběratelská mánie! Rozhodovala o tom, kdo je ve školní třídě šéf. Plastové výlisky měly různou barvu, byly i fosforeskující nebo z perleti. S céčky se hrála čára, zpíval o nich Michal David.
Tvrdá jízdenka
Lepenkové jízdenky na vlak skončily v Česku roku 1999. Označovaly se na nádražních pokladnách datem ve stroji zvaném kompostér, což kupodivu nemělo nic společného ani se zahrádkáři, ani s haldou něčeho smradlavého.
Delší hymna
Mnohým z nás to naskakuje dodnes - jakmile český sportovec něco vyhraje a posloucháme hymnu, po Kde domov můj instinktivně očekáváme Nad Tatrou sa blýska. Federace se rozpadla před více než čtvrt stoletím, ty dvě písně k sobě patřily daleko déle.
Kolo „skládačka“
Chebská značka Eska je přestala vyrábět v roce 1996. Dala se krásně rozložit na dva kusy, měla tvrdé sedlo, zároveň však i praktický nosič nebo stojánek. Takže buď toto, Sobi, Favorit nebo RMX. A jelo se.
Fotoalbum
Milé děti, byly doby, kdy jste si fotografie neprohlížely na Instagramu, ale v sešitu s pevnými deskami. Na obrázky jste si musely počkat, než je ve specializovaném obchodě vyvolají.
Autobus „harmonika“
Taky se mu říkalo „čabajka“ a dokodrcal k nám až z Maďarska. Přestože cestování v něm nebylo pohodlné, konce Ikarusu 280 mnozí nostalgicky litovali. Jeho poslední českou štací byla trasa Kynšperk nad Ohří - Sokolov, i zde byl roku 2008 nahrazen.
Psací stroj
Žádná počítačová klávesnice, ale pěkně cvakací psací stroj. Pokud jste udělali překlep, měli jste s tím mnohem víc práce než jen pohodlně zmáčknout tlačítko Backspace. Ale zase jste si mohli připadat jako Belmondo v Muži z Acapulca.
Padesátník
Je to skoro 11 let, co přestaly platit. Mezi lidmi jich však prý zůstalo tolik, že by se to rovnalo 200 milionům korun. Haléři se na českém území platilo v několika historických érách, naposledy od roku 1892, kdy vystřídaly zlaté a krejcary.
Skákání přes gumu
Samozřejmá náplň všech školních přestávek, hra s gradující náročností. Zvládnout skoky přes gumu, když byla ve výši kotníků, to ještě šlo. S gumou do pasu si ale už poradily jen přebornice!
Škvárové hřiště
Dnes děti při fotbale reptají i na umělou trávu. Předchozí generace si však dosud nosí zadřenou „památku“ v loktech a v kolenech na mnohem horší a nezdravější povrch. Jednou prašný, jindy plný obrovských louží.
Pan vajíčko
Televizní reklamy bývalo za socialismu pramálo. Když už na ni došlo, pak ji ohlašoval dvouvteřinový šot se sympatickým tvorem v buřince, případně ojediněle i s jeho omašlenou slečnou.
