Šprýmaři a protagonisté pořadu Karel Hynek a Pepa Libický si nemohou v žádném dílu odpustit nějaký ten vtípek, a tak se pozastavili nad tím, jak vypadá stavba v okamžiku, když odejdou na svačinu.
„Buď nemají hřebíky, nebo jsou na svačině. Tak kdy tady jsou?“ ptá se Hynek. „No když tady nejsme,“ odpovídá Libický. A následuje výčet toho, co objevili.
„Tady je zapíchnutá vrtačka v záhonu, ta drží sama, tady lžíce v lepidle,“ žasnou. A objevují zapomenutý svinovací metr, míchačku na maltu ve kbelíku a další pozůstatky toho, co zbude, když se řekne „padla“.
Důležitější je však vysvětlení toho, co se objevilo v minulých dílech a co rozčílilo investora už v jednom z minulých dílů. Výslovně si přál, aby zůstala zachovaná mramorová podlaha v části interiéru, ale stavitel ji přesto nechal vybourat.
„Ten původní mramor byl možná hezký, ale já tu potřebuji udělat novou hydroizolaci, bude tady sprchový kout i vana. Ty to můžeš udělat a myslíš si, že ušetříš, ale určitě nechceš chodit řešit reklamace za rok dva, že někde protéká voda. Takže je rozhodně lepší vzít to od podlahy a udělat to, jak se má,“ doporučuje stavbyvedoucí Josef Beneš.
Zásadní akcí, která se při rekonstrukci bude odehrávat, je zateplení fasády. „Buď můžete založit vrstvu zateplení na klasickou zakládací lištu, což není špatná varianta, ale pohledově to není moc pěkné,“ komentuje stavitel Beneš.
Fachmany můžete sledovat na Primě každé úterý před 23. hodinou. |
Proto zvolil jednodušší metodu. Do spodní, části, kde se má začít pokládat zateplení, do vodováhy provizorně „založí“ dřevěné hranoly a od nich se pak mohou stavaři „odpíchnout“.
Až lepidlo zatuhne tak, aby desky samovolně nesjížděly, trámky se odstraní a pod ně se umístí okapničky, podobně jako to funguje u oken, aby se při dešti nedostávala voda do spojů na fasádě.
Další fígl se týká samotného lepení polystyrenových desek. Dřív se to dělalo tak, že zedníci na lepenou stranu udělali několik bochánků, terčů, a polystyrén přilepili.
Problém vznikal v tom, že jednotlivé desky sice držely, ale už několikrát se stalo, že například při požáru, pokud oheň vznikl u paty domu, se mohl vzduchovými průduchy dostat až do horních pater.
Dnes je správný postup takový, že se napřed musí lepidlem natřít izolační deska po okrajích. Až pak lze nanést terče po ploše desky. Tím dojde k uzavření prostoru každé izolační desky, navíc nemůže dojít ke komínovému efektu, který pomáhá k rozšíření požáru.
