Při koupi kamen vycházejte z tepelné ztráty domu a způsobu vytápění

  • 3
Je rozdíl, zda budou krbová kamna sloužit jako hlavní zdroj tepla v domě, anebo jen pro občasné „proteplení“ interiéru v přechodovém období. Právě tím se zabývá další díl seriálu Fachmani, který provází rekonstrukcí rodinného domu.

„Musíte znát průměr zděře z komína a podle toho pak můžete vybírat kamna,“ popisuje první omezující podmínku specialista na vytápění Ondřej Závodník. Každá kamna potřebují jiný průměr kouřovodu podle výkonu.

Další otázka se týká způsobu vytápění (a to se může stát i vám, až půjdete vybírat kamna). Jiná kamna budete kupovat pro potřeby vytápění celého domu, jiná pro občasné proteplení interiéru.

Pepa Libický jako průvodce pořadem vysvětluje, že jako s hlavním zdrojem tepla se počítá s kondenzačním plynovým kotlem, takže prodavače směřuje do segmentu krbových kamen, která by měla nahradit původní krb. 

Přitom už projektant vypočítal, že výkon by se měl pohybovat výkonově kolem 4 kW a mírně výše. To by pro starší objekt bylo málo, ale tady se počítá se zateplením, takže výkon by měl dostačovat. To je důležité pro určení optimálního výkonu. 

Musí být jiný u starého nezatepleného domu a nižší u stavby, která se blíží nízkoenergetickým nebo dokonce pasivním standardům. Nakonec jde o to, aby kamna příliš vysokým výkonem dům nepřetápěla. 

Pokud se uměle příliš sníží jejich výkon, zhorší se emisní hodnoty a účinnost spalování. To má za následek nejen větší spotřebu paliva, ale také zadehtování spalovacího prostoru a komína samotného, navíc se zbytečně špiní sklo. 

Fachmany můžete sledovat na Primě každé úterý večer před 23. hodinou, reprízu v neděli dopoledne.

Proto se volí výkon tak, aby bylo možné topit v optimálním režimu. Regulace výkonu, což dnes umějí prakticky všechny moderní kotle, se pak používá jen na drobné úpravy během hoření.

Většinou se řeší pomocí externího nebo sekundárního vzduchu. Na některých kamnech si Pepa Libický všiml také popisky, kde se mluví o terciárním spalování, a neopomněl se zeptat, co to vlastně znamená v praxi.

„Je to vlastně další zvyšování efektivity spalování v kamnech. Horký vzduch se nepouští přímo do komína, ale ve spalovací komoře se dále využívá, aby se získalo co nejvíce tepla,“ vysvětluje Ondřej Závodník.

Nakonec připomíná ještě důležitost nehořlavé podložky. Rozhodně není možné kamna postavit rovnou na dřevěnou podlahu. 

Je třeba použít třeba tvrzené sklo, plech nebo mít připravenou v místě kamen už položenou dlažbu. Nejde jen o riziko požáru, ale i ryze praktickou možnost hladkého úklidu. Kdo někdy topil v kamnech nebo krbu, dobře ví, že nepořádku z přikládání nebo vymetání se nelze ubránit.