V posledním roce strávili Češi kvůli koronavirové pandemii doma víc času než kdykoli v minulosti. Každému jistě přijde vhod rada, jak se s nečekanými domácími katastrofami vypořádat.
1. Zabouchnuté dveře
Otevřít zabouchnuté dveře potřebuje znalosti a cvik.
Číslo jedna mezi drobnými domácími katastrofami jsou zabouchnuté dveře, před kterými stojí člověk bez klíčů. S tímto problémem si nejlíp poradí odborník, tedy zámečník, který si obvykle účtuje pět set až tisíc korun.
Ve filmech sice vypadá otevření zámku pomocí sponky docela jednoduše, ale ve skutečnosti je potřeba cvik a speciální nástroje, a pokud se v zámku zalomí nějaký cizí předmět, je otevření potom mnohem náročnější.
Zabouchnuté dveře jsou natolik častý problém, že některé pojišťovny mají tyto případy zahrnuté do pojištění domácnosti.
„V rámci asistenčních služeb, které jsou k pojištění zdarma, klientům zajistíme příjezd zámečníka a do limitu zaplatíme práci potřebnou k otevření dveří a opravě zámků nebo jejich výměně,“ říká mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje.
V případě, že je za zabouchnutými dveřmi třeba malé dítě nebo hrnec na zapnutém sporáku, je lepší volat hasiče, kteří dorazí během chvilky.
2. Únik vody
Když vyteče myčka, neváhejte s úklidem, ať se voda nestačí dostat k sousedům.
Nečekaný únik vody může způsobit škody nejen v jedné domácnosti, ale také v některých sousedních. Horší je o to, že se na něj často přijde až v momentu, kdy si člověk všimne vzduté podlahy u pračky nebo souseda, který si stěžuje, že mu vlhne omítka.
Za únik vody obvykle může prasklá hadička od pračky nebo myčky, případně prasklé potrubí. Když už voda vyteče, v první řadě je potřeba zavřít hlavní přívod vody v domácnosti. Ale i pro tyto případy je možné využít asistenční služby k pojištění.
Dalším krokem je vytření vyteklé vody a vysoušení celého prostoru. Nábytek i koberce je potřeba odstranit z podlahy a zasažené stěny nastříkat přípravkem proti množení bakterií a plísní.
Pokud jde o prasklé potrubí, je potřeba vybourat kus stěny a poškozenou část vyměnit. Úniky vody proto patří k nejméně příjemným domácím nehodám.
„Předcházet jim může instalace vodoměrů připojených k takzvanému Internetu věcí. Tyto měřiče monitorují spotřebu v reálném čase a mohou tak velmi rychle odhalit, že je množství spotřebované vody u konkrétního spotřebiče výrazně vyšší oproti normálu. Uživatel obdrží upozornění například na chytrý telefon a může problém vyřešit hned v počátku,“ vysvětluje Petr Holyszewski, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se zabývá měřením spotřeby vody.
3. Ucpaný odpad
Když už nepomůže zvon, ani krtek, nezbude než rozebrat sifon.
S ucpaným odpadem ve vaně nebo v kuchyňském dřezu se čas od času potýká každá domácnost. Ve většině případů se řešení obejde bez odborné asistence.
Někdo nedá dopustit na gumový zvon, jiní dávají přednost chemii. Nejčastěji se odpad čistí hydroxidem sodným nebo kyselinou sírovou či speciálními přípravky na jejich bázi.
Kdo tyto chemikálie doma nemá, může sáhnout po kuchyňské sodě a octu. Postup je nejprve nalít do odpadu horkou vodu, poté přidat asi půl hrnku sody, nechat deset minut působit a poté otvor zalít směsí vařící vody a octa smíchané v hrnku.
Pokud je odpad ucpaný totálně a chemie ani pumpování zvonem na něj nezabírá, je tu ještě možnost prozkoumat sifon, jestli není ucpávka v něm. Tato činnost je spojená s velkým nepořádkem a je potřeba si připravit větší kbelík na odtékající vodu a nečistoty.
Pokud ani kontrola sifonu nepomůže, nezbývá nic jiného, než se obrátit na profesionála, který trubky „prošťouchne“ instalatérskou pružinou.
4. Havárie s chemií
Pokud polijete dřevěnou podlahu rozpouštědlem, můžete ji zachránit vybroušením.
Chemikálie vhodné na čištění odpadu i další chemické přípravky jsou v domácnosti pomocník i bezpečnostní riziko. Některé výrobky svým agresivním složením dokážou při nesprávném užívání a neopatrné manipulaci napáchat velké škody na vybavení.
Například u dřevěných podlah lze poleptání od rozpouštědel řešit v lepším případě obroušením a přelakováním a v horším případě výměnou parket či desek. Velkým rizikem jsou tyto látky i pro zdraví, proto by měly být bezpodmínečně uložené mimo dosah dětí, které by je ze zvědavosti mohly zkoušet vylévat nebo ochutnat.
Vůbec nejúčinnějším řešením nehod s domácí chemií je proto prevence, tedy pečlivý výběr produktů s šetrnějším složením.
„Výrobkům, v jejichž složení naleznete například silně toxické látky jako formaldehyd, benzen, toluen či chloroform, se snažte zcela vyhýbat. Nabídka přípravků, které jsou svým složením k domácnosti i lidskému organismu podstatně šetrnější, a navíc jsou i cenově dostupné, je dnes již poměrně bohatá,“ upozorňuje Jiří Peroutka ze společnosti DM.
Složení výrobků lze snadno zkontrolovat na dobře viditelné etiketě na obalu produktu. Kromě toho je zde vždy uveden i návod k použití a také postup, co dělat, když dojde k ohrožení zdraví – tedy nadýchání, zasažení očí či pokožky a podobně.
„Každý produkt reaguje jinak, proto ještě před použitím vždy pečlivě prostudujte etiketu a řiďte se doporučeními. Na závěr nezapomeňte úklidové přípravky uložit zcela mimo dosah dětí,“ radí Peroutka.
