„Vlastně jsem s tím začal už někdy na základní škole, začal jsem si do sešitku zapisovat, kolik ten který den bylo stupňů, jaké byly srážky a kolik napadlo sněhu,“ říká pozorovatel.
Přitom podobného koníčka nikdo z rodiny neprovozoval. Někdo prostě staví modely letadel, někdo chodí do houslí – a někdo pozoruje počasí.
Každý si představí pojem amatérský meteorolog, ale Janoušek tento termín nemá rád. Když s ním budete mluvit, vždy vás opraví a upřesní, že se nepovažuje za meteorologa, ale dobrovolného pozorovatele počasí.
Je to proto, že za meteorologa se dnes považuje de facto každý, kdo si koupí meteostanici. V komunitách, které sdružují fanoušky počasí, se trumfují, kdo předčí oficiální předpovědní modely, které vycházejí z tisíců měření za sekundu. Petr Janoušek je daleko skromnější.
Spokojí se s tím, že pomůže odeslat správné hodnoty do centra. Správné vyhodnocení údajů pak raději ponechá na profesionály.
„Je to zajímavé i proto, že jsem třeba poslouchal, že i v létě může být někde na šumavských pláních teplota kolem nuly. Takže jsem si chtěl změřit, jak je to tady u nás na Vysočině. A zjistil jsem, že tady u nás blízko řeky klidně i u nás během pozdního léta už se mohou pohybovat teploty na podobné úrovni,“ říká pozorovatel.
Snad nás elektronika nenahradí, doufá meteorolog z nejodlehlejší staniceK nejbližšímu stavení jsou to tři kilometry, i proto má meteostanice na Červené hoře u Libavé na Olomoucku pověst nejodlehlejšího pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu. |
Svou vlastní meteorologickou stanici provozuje u svého domu na zahrádce v Hruškových Dvorech, údaje z ní využívá pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně. Podle jeho slov se rozhodl pokračovat ve své dětské zálibě proto, aby zjistil, jak je to se zvětšenými výkyvy počasí.
V dospělém věku začal znovu měřit od roku 2009 manuálně. „Nejdřív jsem měl budku, která mohla měřit teplotu a vlhkost jen pro mé soukromé měření, ale pak jsem dostal oficiální manuální srážkoměr. A od roku 2013 mám od ústavu automatickou stanici,“ popisuje.
Hydrometeorologové byli podle něj velmi ochotní a pomohli mu už proto, že kdysi se v Jihlavě měřilo, pak o tuto možnost přišli. Když zjistili, že je tu nový nadšenec do počasí, docela to přivítali.
„Pro soukromníka by bylo podobné zařízení velmi nákladné, takže jsem byl rád za podobnou spolupráci. A pár stovek za odměnu za to, že se o to starám, se taky vždycky hodí,“ prozrazuje.
Přístroj dokáže údaje automaticky odesílat přímo do databáze ústavu. Odesílá tak bez obsluhy data přímo do databáze počítačů hydrometeorologického ústavu.
„Je to daleko pohodlnější pro obsluhu, nemusíte být u stanice každých deset minut jako to měří automatická stanice. Ale na druhou stranu – manuální měření je o nějaké ty desetinky stupně přesnější. Přesně toto se děje, když vypadne třeba síť, takže i my, ale i profesionálové musí jít, a třikrát denně odečíst všechny hodnoty,“ popisuje Janoušek moderní techniku, která však také někdy může zradit.
Pro Český hydrometeorologický ústav je podobné měření užitečné už proto, že může sledovat přesný vývoj počasí v aktuálním čase, což pomáhá v předpovědi počasí.
Z posunu tlakové fronty mapované sítí meteostanic rozesetých po celé republice tak lze lépe odhadovat její aktuální pohyb a tím zpřesnit aktuální předpověď.
