„Dříve byla za dárek považována i samotná štědrovečerní večeře. Ve srovnání s tou každodenní byla totiž svou bohatostí velice výjimečná,“ tvrdí kurátorka Etnografického oddělení Národního muzea.
Proč si vlastně dáváme dárky?
Je to způsob komunikace, vytváření a utvrzení vztahů. Jde o posilování vazby, důležitá je také reciprocita.
V jakém smyslu?
Prostřednictvím darů mohla komunikovat dívka s chlapcem a obráceně. A to během celého roku. Dali si nějakou drobnost, a tím si sdělili, že na sebe myslí. Ona mu na Velikonoce darovala za vyšlehání pomlázkou kraslici, on jí přinesl perníkové srdce z pouti, ona mu vyšila šátek, on jí postavil májku. Pak se obdarovali na Vánoce… Odráželo to závažnost jejich vztahu.
Za socialismu se najednou na přípravu kladl velký důraz, protože když z Vánoc seberete narození Krista a zázraky, moc vám z toho nezůstane.
