Do které země byste jela za jídlem?
Do Itálie. Nebo ne, zůstala bych v Anglii.
 |
Opravdu? Vždyť u nás přetrvává názor, že Britové neumějí vařit…
Je to mýtus. Britská kuchyně mě nepřestává fascinovat. V historii ji velmi ovlivnila hlavně ta francouzská a stále mezi nimi panuje určitá rivalita. A samozřejmě je tam patrný i vliv kolonií, jako třeba Indie. Budu ji chválit už kvůli skvělým surovinám, jaké tam seženete nejen na trhu, ale i v běžných obchodech.
Rajčata musí vonět a mít krásnou barvu, mléko musí mít správnou chuť i hustotu, podzimní jablko musí provonět celý dům, zelenina nesmí být povadlá. I obyčejná mrkev a pastinák musí být po rozkrojení plné šťávy, maso musí mít barvu a vůni, ryba absolutní čerstvost. Česnek sílu, zelí a salát musí být křupavé a tak dále. Když pak přijedu do Česka, bývám v obchodech zklamaná… Britové mají nejen svoje vynikající ovoce a zeleninu, ale také ryby. Hovězí a jehněčí mají možná nejlepší na světě. Řekla bych, že dnes britská kuchyně tu francouzskou a italskou dokonce převyšuje, protože ty dvě zmíněné podle mě lehce ustrnuly.
Ukrajinci se s Rusy tradičně dohadují o původu boršče. „Jasně že je ukrajinský!“ tvrdí nekompromisně
Dagmar Heřtová. „Mimochodem ruský slovník z roku 1842 zná pouze ukrajinský boršč.“
