Cihla budoucnosti ušetří přírodu i peníze. Vyrobí ji z hlíny a kalu

aktualizováno 
Se zajímavým nápadem přišli vědci z australské univerzity RMIT. Když se cihlářská hlína smíchá s deseti až pětadvaceti procenty čistírenských kalů, sníží se energetická náročnost na jejich vypálení a navíc se využijí suroviny, které by jinak skončily na skládkách.

Cihly vyrobené z recyklovaného kalu z čistíren odpadních vod. | foto: RMIT University, Melbourne

Každý rok se ve světě vyrobí více než bilion cihel a proces jejich vypálení je energeticky náročný. Australští inženýři proto navrhují vmíchat do cihlářské hlíny jiný produkt, který je lokálně dostupný – pevné čistírenské kaly, takzvané biosolidy. Studii zveřejnili v odborném časopise Buildings.

Fotogalerie

Podle šéfa týmu RMIT Abbase Mohajeraniho se s nimi dosud zachází tak, že je možné je vysušit a použít jako hnojivo nebo skládkovat, což se děje v asi třiceti procentech případů. Při tomto způsobu využití se však spotřebovává další energie.

Kdyby se podle něj vmíchávaly tuhé čistírenské kaly přímo do cihlářské hlíny, vyřešila by se celá řada problémů. Nejen, že by se využil materiál, se kterým si dnes města nevědí rady, ale podle zjištění studie je k vypálení těchto speciálních cihel potřeba jen 48,6 % energie ve srovnání s klasickou cihlou.

Cihly z této směsi zajistí až o 25 % nižší spotřebu energií k vytápění. To je dáno tím, že „míchané“ cihly mají nižší tepelnou vodivost. 

Co jsou biosolidy?

Biosolid je organický materiál, který vzniká úpravou kalů z odpadních vod. To znamená, že všechno, co spláchneme do záchoda nebo umyvadla, se změní na biosolidní materiály, které se pak tepelně upraví, aby se odstranily patogeny.

V pevnosti v tlaku nijak zvlášť nezaostávají, takže je lze využít pro běžnou stavbu. Podle zprávy mají pevnost v tlaku pohybující se mezi 12 a 35 MPa. 

Vědci také zkoumali vliv cihel na okolní prostředí a zjistili, že se veškeré škodlivé látky obsažené v kalech vypálením vážou na materiál a nijak se neuvolňují do prostředí.

Miliony tun čistírenských kalů

Čistírenských kalů se v každé zemi vyprodukuje obrovské množství, podle ČTK to bylo jen v České republice například v roce 2015 přes 156 tisíc tun, v celé Evropské unii je to kolem devíti milionů tun. Přitom na hnojení se využívá asi třetina z tohoto množství.

Přitom podle Evropské unie kaly obsahují zbytky léčiv a dalších chemických látek, které se mohou dostávat do půdy a ničit půdní fond. Proto by nápad australských inženýrů mohl tento problém elegantně vyřešit.

Čistírenské kaly jsou k dispozici prakticky v každém městě a stejně tak se všude i staví. „Je to praktický, udržitelný a neustále se obnovující zdroj stavebního materiálu. Můžeme tu efektivně snížit emise produkované výrobou cihel a zbavit se i části komplikovaného odpadu,“ shrnuje Mohajerani.

Autor:

Nejčtenější

VIDEO: Velikonoční nádivka nesmí chybět u žádného slavnostního stolu

Zlatavá velikonoční nádivka by měla být s chutí másla, uzeného masa a plná...

Dobrá nádivka je hotový poklad. Uvnitř nadýchaná, zvenčí krásně dozlatova zbarvená. Máslová, s vůní uzeného masa a...

I do té nejmenší zahrady ve městě lze dostat hloubku. A pořádnou terasu

Jakmile trvalkový podrost a keře zesílí a rozrostou se, jednotlivá místa v...

Co bych za takovou zahradu dal, napadne asi téměř každého obyvatele velkoměsta, jež po zahradě marně touží, nad obrázky...

Máte větší pozemek a nechce se vám sekat tráva? Pořiďte si lamu

Lama má přední zuby pouze na dolní čelisti.

Lama krotká a lama alpaka jsou stále oblíbenější díky svojí nenáročnosti a všestrannosti. Jejich chov je poměrně...

Mikroplasty už nejsou jen ve vodě, vědci je našli i v alpském ledu

Mikroplasty jsou přítomné prakticky všude - zde v podobě polyesterových...

Vědci studující čistotu vzduchu v pyrenejských Alpách zažili šok, když našli vzorky mikroplastů v horských oblastech...

Každá kočka potřebuje svého psychologa, i když pro ni člověk není autorita

Kočičí psycholožka Klára Nevečeřalová

Koušou, škrábou, škodí, ničí naše byty, ať jsou tzv. stromové nebo keřové. Přesto je milujeme a chováme jich čím dál...

Další z rubriky

Mikroplasty už nejsou jen ve vodě, vědci je našli i v alpském ledu

Mikroplasty jsou přítomné prakticky všude - zde v podobě polyesterových...

Vědci studující čistotu vzduchu v pyrenejských Alpách zažili šok, když našli vzorky mikroplastů v horských oblastech...

Pomlázka, mrskut, šlahačka, tatar. Vyrobte si parádní i s ozdobnou rukojetí

Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit. Šlehání dívek pak...

Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit. Šlehání dívek pak symbolizuje předání svěžesti a pružnosti,...

KVÍZ: Jak se vyznáte ve velikonočních tradicích

Kraslice Jaroslavy Vaňousové z Chebu zdobené drátkováním

Velikonoční svátky výrazně provázejí tradice. Mnohé z nich se ale udržují pouze lokálně a některé zvyky dokonce už...

PŘÍBĚH ALKOHOLIČKY: Už nemůžu, dnes přestávám pít
PŘÍBĚH ALKOHOLIČKY: Už nemůžu, dnes přestávám pít

Rozhodla jsem se, že přestanu pít. Dnešku budu říkat Den Nula. Den, kdy jsem si načetla spoustu informací o tom, jak na to. Den, kdy jsem zlikvidovala všechny lahve. Ani nevím, kolikátého je, protože takové to: od pondělka, od prvního, od ledna přestanu, nefunguje.

Najdete na iDNES.cz