V horkých letních dnech dochází k rychlé kontaminaci balené vody nevhodnou manipulací nebo špatným skladováním. Pokud se voda v plastové lahvi ohřeje v létě v horku, tak počet bakterií a mikroorganismů roste a může to mít negativní vliv na zdraví.
Může se to stát na dálnici v návěsu kamionu, někdy je nevhodně skladována za vysokých teplot nebo je voda vystavena přímému slunečnímu záření na překladištích či v autě u konečného spotřebitele. Tento fakt potvrzuje hned několik studií či zjištění tuzemské Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Studie publikovaná v roce 2024 v odborném časopise Frontiers in Microbiology zkoumala mikrobiologickou stabilitu 23 komerčně dostupných značek balené vody, skladovaných při běžných a zvýšených teplotách. Vzorky byly uchovávány po dobu 18 dní buď při 5 °C (chlazené podmínky), nebo při 30 °C (teplé skladování, simulující prostředí auta či skladu bez klimatizace).
PET lahve nepoužívejte opakovaně, nikdo za ně pak neručí, varují odborníci |
Výsledky ukázaly, že při zvýšené teplotě došlo k výraznému růstu celkového počtu životaschopných buněk: z výchozí koncentrace přibližně 80 tisíc buněk/ml vzrostl počet až na více než milion buněk/ml. Naproti tomu při 5 °C zůstala mikrobiální aktivita prakticky beze změny.
Problematice vysokých teplot se věnovala i laboratorní studie zveřejněná v roce 2023 v časopise Frontiers in Water, která se zaměřila na chování mikrobiální komunity v pitné vodě při různých teplotách – konkrétně 22 °C, 36 °C, 50 °C, 55 °C a 60 °C.
Výzkum ukázal, že s rostoucí teplotou se nejen výrazně zvyšuje celkový počet životaschopných buněk, ale dochází i ke změnám v zastoupení bakteriálních druhů. Při teplotách kolem 50 °C dominovaly zejména termotolerantní bakterie z třídy Gammaproteobacteria, včetně druhů známých svou schopností vytvářet biofilm a přežívat v náročných podmínkách.
„Významné bylo, že tyto bakterie se množí i při krátkodobém zahřátí vody, což zvyšuje riziko při opakovaném vystavení lahví teplu například v autě nebo na slunci. Studie tak podtrhuje, že i relativně krátké přehřátí vody může vést k nežádoucím mikrobiologickým změnám, které mohou ovlivnit zdravotní nezávadnost balené vody,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.
Čerstvé výsledky testů vody: kohoutková převálcovala balenou |
Význam vlivu prostředí a teploty na mikrobiologickou kvalitu balené vody potvrdil i dlouhodobý experiment provedený v USA, který sledoval galonové nádoby s vodou umístěné na čtyřech různých místech – v lednici (2 °C), kuchyňské skříni (přibližně 23 °C), na zastíněné verandě (až 45 °C) a v kufru auta, kde teploty často překračovaly 49 °C.
Už po 16 týdnech došlo u vzorků z verandy a automobilu k výraznému nárůstu počtu kolonií – až na 4 tisíce CFU/ml (Colony Forming Units), což je několikanásobně více než u kontrolních vzorků ze skříně (400 CFU/ml) nebo lednice (100 CFU/ml).
Ještě závažnější byly výsledky z dlouhodobého testu, kdy po sedmi letech skladování na verandě stoupl počet kolonotvorných jednotek (HPC) až na 40 tisíc CFU/ml.
Ne že by někdo schválně pil sedm let starou vodu. Ale ukazuje to na nebezpečí, když někde zapomenete balík vod. A budete si myslet, že je stále v pořádku, když je uzavřená.
Tato data jasně ukazují, že extrémní teploty typické pro zavřené automobily, překladiště bez klimatizace nebo tmavé sklady bez větrání výrazně urychlují růst bakterií ve vodě, a to i v neotevřených plastových nádobách.
„I pokud si zákazník pohlídá, aby se o balenou vodu pečlivě staral a nevystavoval jí horku a slunci, nemůže si být jistý, zda už škodlivé bakterie a mikroorganismy neobsahuje, pokud byla špatně skladována během dopravy, skladování či prodeje,“ upozorňuje Žák.
Miliony tun. Za dvacet let se množství mikroplastů na mořském dně ztrojnásobilo |
Nežádoucí organismy zjistila v ČR i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Mezi nejčastěji zjištěné nedostatky u balených vod uvádí nevyhovující mikrobiologii výrobku. Ve vodách byly zjištěny vysoké obsahy kolonotvorných mikroorganismů, které se v balených vodách množí především při nedodržení skladovacích podmínek stanovených vyhláškou č. 275/2004 Sb, tj. že voda nebyla skladována v chladu a chráněna před přímým slunečním světlem.
Jedním z řešení, jak se vyhnout nezdravé vodě, je využití kohoutkové pitné vody a její filtrace spojená se speciální úpravou. Moderní filtry dokážou odstranit nežádoucí látky, jako jsou těžké kovy (měď, olovo, nikl), vápník, vodní kámen, chlor a další hrubé i jemné nečistoty, stejně tak mikroplasty či bakterie a další mikroorganismy.
Moderní technologie vodu navíc mineralizují, zejména o hořčík. Magnesium hraje v horkých dnech důležitou roli, pomáhá zmírnit únavu a vyčerpání, které přicházejí s teplem a nedostatkem pohybu, podporuje soustředění i duševní výkon a může předejít bolestem hlavy nebo svalovým křečím, které se často objevují při dlouhém sezení v přehřátých prostorách.
