Prvním úkolem již osmého sobotního soutěžního večera byly čokoládové tyčinky, které si berete s sebou do kapsy, když někam pospícháte či vyrážíte.
Lucie třeba připravila tyčinky pro sportovce z drcených vloček, tvarohu a s čerstvými malinami, jaké dělá pro svého manžela, když vyráží na kolo či ultramaraton. Veronika se zase nebála do tyčinek zapracovat dračí ovoce s bílou čokoládou a příjemně porotu překvapila kombinací chutí.
Jana porotu potěšila tyčinkou s křupavým griliášem, Martina moc netrefila správný výběr sušenky a Markétu zradila předčasně tuhnoucí poleva, takže její chuťově jinak skvělé tyčinky působily hodně rustikálně, až neotesaně.
Mille feuille jako technická výzva
Tisíc lístků, tak zní doslovný překlad názvu nejoblíbenějšího francouzského dezertu Josefa Maršálka. Jeho základem je listové těsto, které musí krásně lístkovat a křupat, aby si milovník sladkého tento dezert opravdu užil.
Aby lístkovalo, musí se při přípravě těsta respektovat poměrně náročný technologický postup: těsto se při zpracování opakovaně překládá a vrstvy při tom musejí mít stejnou výšku. Důležité tedy je i rovnoměrné vyválení.
Navíc je potřeba těsto stále udržovat studené, aby nedošlo k rozehřívání másla, takže mezi překládáním a vyvalováním musí odpočívat v lednici.
Některé soutěžící si doma připravují listové těsto běžně, ale například Veronika si vyčítala, že to nikdy nezkusila. Přestože se jí dezert docela povedl, zradil ji čas: nestihla dezert před hodnocením poroty nakrájet, což se na hodnocení projevilo. Martina zase těsto lehce nedopekla.
Jana porotu svými řezy uspokojila, Lucie nadchla našlehaným krémem a Markéta předvedla „mille“, za něž by se nemusel stydět profesionální cukrář.
Veronika měla o pekařce týdne předem jasno
Na kreativní výzvu se soutěžící mohou připravit předem, a tak se třeba Jana netajila tím, že si skulpturu z kynutého těsta v podobě chobotnice doma zkoušela péct několikrát. A ta také několikrát skončila ve výběhu u slepic.
Úkolem soutěžících totiž byla 3D skulptura nebo objekt, upečený z kynutého těsta a vysoký alespoň 30 centimetrů. Shodou okolností se Jana i Martina rozhodly pro chobotnice, inspirovány Chobotničkami z 2. patra, Lucie pro studnu, Veronika pro lesního skřítka z trdelníků a Markéta pro slanou kytici z těsta zjemněného jogurtem, jen stonky pekla z těsta pivního.
Když Veronika Markétě chvilku koukala pod ruce, jak umně z kynutého těsta vykrajuje květy, do nichž zapracovává i slaninu, sýr, kečup či slunečnicová semínka, netajila se tím, že má o pekaři týdne jasno. Trefila se.
To ještě netušila, že její díky cukru se skořicí hnědě zabarvený lesní skřítek bez rukou tak zklame porotce Josefa Maršálka, který od pětice nejlepších amatérských pekařek II. řady soutěže Peče celá zem očekával trochu víc.
Markéta dolaďuje svou jedlou kytici.
A přestože poslední pětice předváděla vyrovnaný výkon, něco rozhodnout muselo. Chobotnice porotu spíš rozesmály, než nadchly, nicméně zadání splnily. Lucie svou studnou přesvědčila, přece jen na ní předvedla hned několik technik. A Markéta porotu vyloženě potěšila. I česnekovým máslem, které pomáhalo držet květy na stoncích, i její chlebová váza chutnala dobře.
A tak se se soutěží rozloučila právě Veronika, která nakonec přiznala na kameru, že je unavená a už se těší, jak se doma pořádně vyspí. Přece jen jí však bylo líto, že přijde o příjemnou atmosféru, která mezi soutěžícími vládne.
