Vzorem pro stavbu motorových saní byl plánek z technického časopisu pro mládež ABC. "Když jsem byl před vojnou, toužili jsme s kamarádem po saních poháněných vrtulí a pořád jsme se chystali, že je postavíme. Jenže po vojně nás život rozdělil a ke svému snu jsem se vrátil až před deseti lety," vzpomíná Václav Zahrádka.
Původní vzor: ruské sněžné sáně
Vzor a konečná verze
Pohyboval se mezi piloty malých letadel, doma měl podvozek z motorového rogala a mohl získat předek havarovaného větroně. To bylo spouštěcím impulzem: "Proč na rogalo nepřidělat lyže a na podvozek nenasadit kabinu letadla?" popisuje první úvahy.
Začátky na půdě
"Tehdy jsem neměl vlastní dílnu, a tak jsem veškeré součástky vytahal na půdu a tam v mrazu kutil. A než jsem vykoumal, jak obě části kvalitně propojit, vymyslel ovládání a tisíce drobných detailů, pomalu skončila první zima," vzpomíná Václav Zahrádka.
Historicky první model
Na první pořádné pokusy se muselo čekat až do dalšího sněhu. Už první jízdy ale ukázaly, že tak jednoduché to nebude. Lyže nedržely směr, bylo třeba přizpůsobit jejich profil. "Nejdříve jsem se pokoušel do lyží vyfrézovat drážky podobné těm, jaké jsou na běžných lyžích. To ale hlavně při vyšších rychlostech nestačilo, a tak jsem vymyslel speciální vodítka, která pomáhají držet stopu i na přemrzlém a tvrdém sněhu. Ty jsou potřeba tím více, čím se jede rychleji," vysvětluje.
Laborováním utekla další zima, s prvními pořádnými jízdami se mohlo začít až v roce 2002. Teď už bylo jasné, že technický základ je v kupě a sáně dospěly z miminka do provozuschopného stavu. "Jenže tehdy přišel kamarád a navrhoval mi, že s nabytými zkušenostmi by nebylo špatné navrhnout i dvojsedadlovou verzi. Abych prý mohl taky občas někoho svézt a neužívat si to jen sám," směje se Zahrádka.
1 400 hodin broušení kopyta
Pohyboval se se mezi letadly, a tak bylo jasné, že první vlastní kabina bude napodobovat jejich "čumák". "Namaloval jsem na podlahu hrubý půdorys a přinutil syna, aby se do něho bokem skrčil jako když sedí na sedačce. A podle toho jsem upravoval tvar," vzpomíná.
Skelet bez vnitřního vybavení
Detaily laminace
Nejvíc práce ale podle něho dala výroba kopyta, ze kterého se vyrábí forma na samotný skelet. Slepil polystyrénové desky a do nich začal vyřezávat hrubý tvar kabiny podle nakresleného plánku. "Hrubý tvar jsem olaminoval a nanesl kyt a brousil do konečného tvaru. Tady teprve člověk vidí, jak pracná je výroba formy pro nové auto. Vždycky, když se mi tvar už zdál dokonalý, druhý den jsem přišel a viděl další nerovnosti. A když už jsem si byl stoprocentně jistý, přišel kamarád a našel další vady. Takže jsem na tom kopytu strávil 1 400 hodin," říká Zahradka.
Na dokonalé hladkosti kopyta záleží nejvíc, protože od ní se odvíjí i dokonalost konečného povrchu. Další postup totiž vypadá následovně: hotové kopyto se natře separační pastou a olaminuje. Tím teprve vznikne forma s dokonale hladkým vnitřním povrchem (tak hladkým, jak hladké budou nakonec vnější tvary kabiny). "Největší nervy jsem zažíval, když bylo vše zaschlé a já se chystal formu sejmout. Jestli to nepůjde, jsou tři měsíce práce v pytli, říkal jsem si," přiznává Zahrádka.
Pohled do motorového prostoru saní
Brzda namontovaná na lyži
Další práce už nezabraly tolik času a energie, i když: "Laminování do formy jsem dělal nonstop 36 hodin. Chtěl jsem, aby všechny vrstvy dobře splynuly a dostaly potřebnou pevnost. Podle toho, k čemu mají sloužit a v jakém jsou místě, mají i různou tloušťku a pevnost," připomíná.
Hotová kabina prošla i testováním na pevnost. Konstruktér do ní naložil 800 kilogramů cementu a vydržela. "Je to hlavně kvůli rezervě, kdyby se něco stalo, například poškodila se lyže. Takže i kdyby kabina s lidmi spadla na zem, nerozpadne se."
Je to ještě koníček?
Václav Zahrádka vymyslel konstrukci, je vlastníkem formy, ale výrobou Snow Gliderů se neživí. "Pořád to mám jako koníčka, i když je pravda, že jsem schopný na zakázku sáně postavit. A aby nestály půl zimy v garáži, může si u mě někdo objednat svezení, občas také tahám za saněmi lyžaře, skijöring je čím dál populárnější," říká. Jeho víc baví vymýšlení dalších detailů.
Zaparkovaný Snow Glider
Zatímco první model poháněl motor z Trabanta, současné modely používají Rotax 447. Ale pro vlekání lyžařů, což pro sebe vidí jako perspektivní sportovní disciplínu, by rád zkoušel silnější model, alespoň padesátikoňový. Lyžaři jsou totiž podle něho neohrožení hoši a padesátka nebo šedesátka je jim málo.
technické parametry
Parametry: |
Použité materiály: 
