Říká se, že je u nás deset milionů elektrikářů.
„Klidně to mohl všechno zapojit správně, ale může se prodřít kabel. Klasický příklad: čerpadlo ponoříte do vody tak, že ho držíte za kabel. To už může být první chyba, protože je ten kabel namáhaný vlivem váhy čerpadla. Stačí pak, když se naruší izolace a uskladníte ho na zimu v prostoru, kde trochu mrzne, takže led degradaci izolace dokončí,“ upozorňuje revizní technik Jiří Štěrba. Více o nehodě čtěte zde.
Stejně tak se podle něj může stát, že se přívodní kabel prodře. V podobných případech většinou musí přijít soudní znalec a určit příčinu neštěstí. „Ale znáte to, nic se neřeší, dokud se něco nestane,“ povzdechne si.
Proudové chrániče do zásuvky koupíte od 300 korun.
Největší problém vidí v tom, že to čerpadlo evidentně nebylo připojené přes proudový chránič. Protože i kdyby došlo k porušení izolace, ten by elektřinu automaticky vypnul. Podobné chrániče se dnes u nových staveb instalují automaticky, ale pokud je to u starších domů nebo někde na chalupě, většinou si ho lidé nenechají nainstalovat. Často jen proto, aby ušetřili tisícikorunu, co běžně stojí.
„Já jako revizní technik bych v první řadě pátral po stavu izolace toho ponorného čerpadla, kde došlo k poruše, zda na přívodním kabelu, anebo na samotném čerpadle. To znamená, zda se dostala fáze na kostru a došlo k přenosu do vodivého prostředí, tedy do vody.
Tuto problematiku pěkně vysvětluje odpovědna na stránkách FyzWeb Katedry didaktiky fyziky MMF UK v Praze. Čtenář se tam ptal, proč proud neteče jen mezi fází a kostrou a může vás zabít? „Jakmile vlezete do vody nebo tam ponoříte ruku, můžete vytvořit paralelní větev elektrického obvodu s 230 V a elektrický proud má chuť samozřejmě cestovat více i schůdnější cestou vaším tělem,“ zní vysvětlení.
Laik by si myslel, že když dojde k porušení izolace, tekoucí proud vypne pojistky. To je však mýlka. Pojistky samotné chrání síť před nadměrným proudem. Kdežto chránič sleduje rozdíl proudů ve fázovém a nulovém vodiči a v případě, že rozdíl obou proudů bude větší než 30 mA, je spotřebič během 0,03 sekundy odpojen od elektrické sítě 230 V, takže nemůže dojít k nebezpečným úrazům elektrickým proudem.
Bohužel podobné neštěstí je dokladem toho, jak lidé podceňují sílu elektřiny, přitom základní proudové chrániče lze koupit za pár stovek a jejich používání by mělo být samozřejmostí ve všech situacích, kde se používá elektřina v kombinaci s vodou. Ale nejen u čerpadel, ale třeba i u bazénů, kdy elektromotor čerpadla může potkat podobná nehoda, a přitom se tam koupou vaše děti. Stejně tak třeba v zahradních kuchyních a pergolách, kde se předpokládá vlhkost a ostatních podobných místech.
Zážitky z konkrétních situací nabízí i servisní technik Václav Vlček, který provozuje facebookovou stránku Elektrikářské kuriozity. Podle něj se podobné renoncy stávají nejen v domácnostech, ale bohužel i v průmyslu, kde to s bezpečností práce bývá taky často na štíru.
„Jeden ze zaměstnanců mi přinesl ještě horkou úhlovou brusku, kterou nám na revizi dodali během práce a ihned ji zase potřebovali. Běžná úhlová bruska má kromě krytu kotouče ještě kompletní plastový kryt kolem motoru a spínače. Tento kousek neobsahoval žádné plastové kryty ani kovový kryt kotouče. Motor a spínač byl jednoduše zaizolován kompletně v elektrikářské izolační pásce, a v tomto extrémně nebezpečném stavu běžně používán,“ popsal.
Ale rarity našel i v domácnostech. „Z praxe si vzpomínám na jednu „vražednou“ lampičku nad nočním stolkem. Celokovová lampička byla zapojená na obyčejné dvoukolíkové vidlici. Domácí kutil zapojil jeden drátek přes vypínač na žárovku a druhý drátek spojil s kostrou lampičky a následně na žárovku. Bohudík lampička byla 20 let v jedné zásuvce tak, že nulový vodič byl připojen na kov lampičky a fázový přes vypínač na žárovku. Kdyby ovšem někdo jednoduše dvoukolíkovou vidlici v zásuvce otočil, fáze by byla na celém povrchu kovové lampičky a spínal by se nulový vodič. Určitě chápete, že dotyk na lampičku by mohl být smrtelný. Existuje ideální řešení v použití třívodičové přívodní šňůry, kde fáze jde přes vypínač, nulový (pracovní) vodič na žárovku a doplněný ochranný vodič na kovový obal celé lampičky,“ doporučuje.
Jedna věc je podle něj dnešní moderní kutil a druhá starý kutil. Kdysi byla doba, kdy si domácí kutilové (ovšem alespoň poučení základy) vyráběli na chatě vlastní třífázové sekačky na trávu, tahali vlastní rozvody a zapojovali zásuvky, vrtačky a stolní brusky.
„O bezpečnosti se ani tehdy moc mluvit nedalo, ale ten, kdo to vyrobil, to obsluhovat uměl. Dnes se do věcí pouští člověk neznalý, a když vše odpojí, volá elektrikáře, který složitě zjišťuje, co a kde kutil vymyslel,“ říká Vlček.
Na dalších stránkách se podívejte na několik ukázek, co také můžete mezi lidmi najít.
Zde je ukázka vadného PE ochranného vodiče.
Toto není ten nejvhodnější způsob užití.
Zde je otázkou, zda je fáze vpravo, nebo vlevo. V dnešní normě je totiž povoleno dát fázi na jakoukoliv stranu za předpokladu, že je takto provedený celý objekt.
Zde například kutil firemní zapojil plotýnkový vařič do krabice se spínáním pomocí tlačítek. Bohužel to neprošlo revizí, protože spotřebič nesmí být upraven, a reviduje se i to, zda odpovídá zapojení a úpravě tak, jak je uveden na trh. Přepojením přívodní šňůry tak vznikla úprava, která je v rozporu se stavem uvedení na trh.
Nalezeno při revizích na Mittalu v Ostravě. (bývalá nová huť)
Klasický vařič napojený přes dva stykače pro ovládání plotýnek.
Opět kutil domácí. Jedna zásuvka je na 16 A, tak využil dva různé okruhy (dva jističe) aby dostal 32 A.
Toto je legendární fotka kolující na internetu. Krásný příklad všeho.
