„Pro pouštění draků je jednoznačně vhodnější jaro než podzim,“ tvrdí například Milan Jahoda, provozovatel specializovaného webu Draci.net. Létání draků podle něho v podzimním období nemusí vůbec přát počasí. „Pokud zavládne krásné babí léto, znamená to většinou nedostatek vhodného větru. A v případě, že vítr zafouká, zase obvykle přichází i sychravé, nevlídné počasí, které nemusí děti a jejich rodiče k vycházkám s draky lákat,“ vypočítává důvody.
Stáhněte si plánky na stavbu drakaV předchozích článcích jsme přinesli několik článků na téma stavby draka, najdete je ZDE. |
„Hezkých podzimních dnů, kdy fouká vhodný vítr, je ve skutečnosti v průměru velmi málo. Na jaře vítr vane v podstatě stejně jako na podzim, ale nezkracují se dny a je dostatečně teplo,“ upozorňuje na výhody jarních měsíců. Mnoho lidí, kteří svým dětem kupují draka na podzim, tak často nemá příležitost ho ani vyzkoušet. Někam ho uklidí a za rok ho už většinou nenajdou. Vzhledem k jisté konzervativnosti Čechů ale bude tuto tradici poměrně těžké změnit, připustil.
Aktuální předpověď počasí: pocasi.idnes.cz
Vítr potřebuje delší ocas
Dnes už jen málokdo draka sám vyrábí. Pokud ale patříte k těm, kteří na téměř zapomenuté umění nerezignovali, můžete si stáhnout několik návodů na výrobu (viz předchozí články).
„U kupovaných je důležité nespoléhat na ty nejlevnější modely. Podle mých zkušeností potřebují dodatečné úpravy,“ tvrdí Petr Valenta, dlouholetý propagátor létání s draky. Kamenem úrazu je podle něho nesprávné vyvážení takového draka a obvykle je nutná i úprava ocasu. Pokud fouká silnější vítr, měl by být drak vybavený delším ocasem, který ho více zatíží.
„Do vzduchu může pouhou silou větru vzlétnout prakticky jakékoli těleso. Musí být ale správě vyvážené a navíc záleží i na správné síle větru. Pokud někdo neví, jak drak funguje, nemusí se mu vůbec podařit přimět ho k letu,“ říká Valenta. V takovém případě doporučil zájemcům využít informace z internetu či vyhledat pomoc u zkušenějších kolegů při různých drakiádách, které se na podzim konají po celé republice.
Současní draci se rozdělují do tři kategorií. Nejznámější jednošňůrový drak klasického „diamantového“ tvaru je určen většinou pro děti do sedmi let. Může být vyrobený jak z igelitu, tak papíru.
Více zábavy si lidé užijí s řiditelnými akrobatickými draky, kteří se ovládají pomocí dvou, tří nebo čtyř šňůr. Ty se dělí na dvě podskupiny: cvičné komorové draky připomínající malé padáky, k jejichž ovládání slouží dvě šňůry, a akrobatické draky „delta“ s rozpětím do 170 centimetrů, jejichž tvar drží tyče.
Třetí kategorií jsou draci ve tvaru paraglidového křídla určení pro takzvaný powerkiting. Tahají různé dopravní prostředky a s dětskými draky s třásněmi a barevným ocasem nemají mnoho společného. V zimě je lze použít k jízdě na snowboardu nebo na lyžích, v letních měsících mohou vléct třeba surfařské prkno.
Na trávě nebo na písku se pak nejčastěji využívají speciální tříkolky s velkými kolečky - takzvané buginy, případně speciální travní brusle nebo travní lyže. Po hladkém povrchu může takový drak táhnout člověka i na in-line bruslích, na zamrzlém rybníku pak není problém svézt se na klasických bruslích.
Tradice sahá až do Číny Tradice pouštění draků se před 6 000 lety zrodila zřejmě ve starověké Číně mezi mnichy. Vyráběli z hedvábí a bambusových hůlek draky, kteří se údajně dokázali udržet ve vzduchu až několik dnů. Později se toto umění rozšířilo i do Indie, Malajsie, Indonésie a na ostrovy v Tichém oceánu. Dračí létání mělo vždy svou filozofii a duchovní rozměr. Siamští králové ve 13. století používali draky jako válečné stroje. Buddhisté i hinduisté vysílali své draky vysoko do nebes jako poděkování za vydařenou úrodu. Zatímco v Asii pouštěli draky i na jaře po sklizni rýže, v našich zeměpisných šířkách patří k tradičním podzimním zábavám. Česká tradice podzimního pouštění draků pochází z doby, kdy obyvatelé českého venkova dokončili sklizeň úrody z polí a děti měly náhle více volného času než na jaře, kdy musely vypomáhat při zemědělských pracích. „Děti se tehdy bavily mimo jiné i tím, že si pouštěly draky. Nikomu také nevadilo, když na podzim běhaly po zoraných polích, což by se na jaře, kdy byly plochy čerstvě oseté, stát určitě nemohlo,“ vysvětlil Jahoda.
