„Pocházím z Chlumu u Třeboně, kde máme krásný zámek a můj dědeček tam dělal údržbáře. A jelikož jsem trávil dětství hodně času u babičky, objevil jsem tam dost starého nářadí po dědovi. V televizi tehdy běžel pořad Umění starých mistrů, který mne zaujal, takže jsem se už tehdy pokoušel restaurovat třeba staré konve, které jsem našel na hospodářství,“ popisuje Jirásek úplné začátky.
Samozřejmě učební obor pasíř nebyl k mání, takže se vyučil v oboru mechanik a opravář strojů a zařízení, což mu dalo základy. „Naučíte se opracovat kovy, ohýbat a všechno ostatní a pak záleží jen na vás, kam budete směřovat. Jestli budete vyrábět lustry, nebo mříže nebo zábradlí,“ říká.
Pasířství jako obor historicky vzniklo z toho, že oblečení nebo zbroj neměly kapsy, takže bylo třeba vyrobit spony na opasek, na které by si lidé mohli věšet třeba meč, dýku, měšec nebo jiné drobné věci. „Čím byl ten člověk movitější, tím byly ty doplňky zdobnější a propracovanější,“ popisuje Martin Jirásek.
Martin Jirásek
Dnes toto řemeslo přežívá tak, že od zadavatele, často památkového ústavu, přijde zadání v podobě dokumentace s historickými fotografiemi, podle kterých předmět znovu vyrobíte.
„Mnohdy dostanete starý černobílý obrázek, na kterém toho není moc vidět. Takže jdete a sháníte v archivech a na internetu veškeré dohledatelné zdroje. A když není nazbyt, musíte začít v součinnosti s památkovým ústavem kreslit plány, nejlépe jedna ku jedné,“ popisuje úskalí profese.
Podobné zakázky jsou ruční individuální práce, kde se uplatní všechny kovodělné profese. Pasíř musí zvládnout nejen soustružení, ale i výrobu kopyt pro kovotlačení, výrobu pískových forem či povrchovou úpravu jako leštění, tak patinování.
Jirásek však vyjadřuje mírnou obavu, jak se bude jeho obor rozvíjet. „Dneska mají mladí úplně jiné zájmy, žijí spíš počítači. Tuhle jsem potřeboval přijmout kluka po vyučení a byli v ročníku jenom tři. Uvidíme, jestli toto řemeslo přežije tuhle dobu. Záleží na tom, jestli designéři začnou navrhovat do interiérů věci, pro které toto řemeslo může být užitečné,“ doufá.
