"Než jsme vodárnu začali rekonstruovat, byl objekt dlouhodobě volně přístupný. Z mosazných součástek tu nezbylo nic. Myslel jsem si, že všechno zmizelo ve šrotu. Nikdy bych nečekal, že se něco z toho vrátí, navíc ta prakticky nejcennější věc," komentoval přírůstek správce památky Zdeněk Dundr.
Prohlídky parní vodárnyParní vodárna na Střekově má otevřeno o prázdninách každou sobotu, kdy zároveň z vedlejšího nádraží vyráží historický motorák do Zubrnic. V září bude památka přístupná druhý a třetí víkend v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. |
Cedulka nese kromě jména výrobce také výrobní číslo kotle a údaj o odolnosti v tlaku. Pro památku tak nemá jen estetický význam.
"Chceme kotel znovu zprovoznit, ale bez technických údajů nám to nikdo nepovolí. Konečně se máme čeho chytit. Náš sen rozjet parní stroj opět párou jako za starých časů, se tím stal reálnějším," dodal Dundr.
Štítek přinesl jeden z návštěvníků vodárny. "Otec pracoval na dráze, a když se vodárna v 80. letech rušila, vzal si štítek na památku. Měli jsme ho doma léta vystavený," přiblížil dárce Viktor Horác z Ústí nad Labem.
Ministerstvo vodárnu prohlásilo technickou památkou
Parní vodárna byla dlouho nepovšimnutá. Pak ji kousek od nádraží Střekov náhodou objevil kolemjedoucí fanda železniční historie. Upozornil na ni členy Zubrnické museální železnice, která již obnovila provoz na části lokálky do Zubrnic.
Spolek zjistil, že vodárna je z roku 1873 a navrhl ji slavný architekt Karl Schlimp, autor zbořeného nádraží Praha-Těšnov. Navíc vyšlo najevo, že je to poslední kompletně dochovaná parní vodárna v Česku.
V roce 2012 ji ministerstvo kultury prohlásilo technickou památkou. Stavba i strojové zařízení se dočkaly základní opravy a Zubrnická museální železnice ji otevřela veřejnosti.
