Mlynáři byli muži devatera řemesel. A navíc měli vytříbený sluch

Molinologie je věda o mlýnech. V Česku zejména o těch vodních, kterých bylo během několika staletí postaveno přes deset tisíc. Dnes je mapuje nejpropracovanější databáze na světě, popisuje týdeník 5plus2.
Nové vodní kolo mlýna v obci Zahrádka v Brdech

Nové vodní kolo mlýna v obci Zahrádka v Brdech | foto: Rudolf Šimek

Potůčky a potoky, rybníky a jezera, říčky i velké řeky, dohromady jich jsou v České republice desítky tisíc. Lidé se od pradávna naučili používat jejich sílu a toky osadili tolika vodními mlýny, že se v rámci Evropy staly české země v tomto směru velmocí.

Mnohé stavby jsou dodnes zachovány a milovníci mlýnů vytvořili jejich největší a nejpropracovanější databázi na světě. Najdete ji na Vodnimlyny.cz a obsahuje téměř devět tisíc vodních, parních i elektrických obilných mlýnů včetně fotografií, historie, technického profilu či mapy. 

„Dodnes v Česku stojí kolem šesti tisíc vodních mlýnů, k tomu jsme zmapovali i ty zaniklé, zničené zejména během třicetileté války a pak ve druhé polovině dvacátého století. Celkem jich na českém území vzniklo asi deset až dvanáct tisíc,“ vysvětluje autor databáze Rudolf Šimek, starosta obce Starosedlský Hrádek na Příbramsku a zároveň majitel tamního barokního vodního mlýna, který před lety zachránil.

Jak kolo neklapalo správně, byl mlynář ve střehu

„V českých zemích stály téměř na každém potůčku. Lidé si často mleli jen pro sebe nebo pro pár stavení,“ hledí hluboko do historie známý český molinolog, tedy badatel zabývající se mlýny.

„Za zmínku stojí i mlynáři. Ti bývali neuvěřitelně manuálně zruční a zároveň vzdělaní. Kdo chtěl řemeslo dělat, musel umět vykroužit mlecí kámen, opravit dřevěné vodní kolo; byli to trochu tesaři, trochu kameníci, zemědělci a zároveň rybníkáři, kteří rozuměli vodě,“ popisuje autor databáze.

Právě mlýnské kolo bývalo základem celého hospodářství, výroba trvala asi měsíc. Pracoval na něm tzv. sekerník, dnes téměř zaniklé povolání, které v Česku provozují asi tři lidé.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

„Kola se dělala z dubu, někdy z jedle, modřínu nebo olše, která se ale musela dát na dva týdny do tekoucí vody, aby se odplavily nežádoucí látky,“ vysvětluje molinolog. „Mlynář měl skvěle vycvičený sluch – jakmile něco začalo klapat jinak, byl ve střehu,“ dodává Šimek.

Mlynáři se často dostávali do sporů s rybáři a voraři. Jak říkal už Jan Werich ve svých pohádkách, „kde bylo jednomu vody málo, druhému bylo moc a obráceně“. 

„Kvůli sporům vznikly už ve čtrnáctém století přesně zaměřené cejchy – takové body či značky. Vodním cejchem se mohl stát také práh stavení nebo pevný kůl u jezu či náhonu. Dodnes bývají staré cejchy u mnoha mlýnů patrné,“ vysvětluje autor databáze.

Zatímco v českých zemích byl mlynář poměrně vážený člověk, jinak tomu bylo v sousedním Německu. „Tam jsme našli spoustu pramenů a přísloví, ze kterých plyne, že mlynáři občas žili téměř na okraji společnosti, třeba jako kat nebo lehká žena. Byli zváni šizuňky a podvodníky. V Čechách byla tradice úplně jiná. Ale i zde se samozřejmě kradlo, nepoctivé pekaře i mlynáře třeba ‚koupali v koši‘, což víme z pramenů doby Karla IV.“

Akademiky mlýny „neberou“, dali ruce pryč

Nápad zmapovat vodní mlýny dostal Rudolf Šimek kolem roku 2000, po zakoupení knihy Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách. „Tehdy byly služby IT poměrně drahé, zároveň jsem čekal, až dostuduji,“ vypráví. Trvalo ještě dvanáct let, než přišel ostrý start. 

Sbírka na databázi: Každá koruna dobrá

Přestože jde o světový unikát, je česká databáze v problémech a hrozí její kolaps. „Je tam přes sto tisíc fotografií a lidé přidávají další. Technicky ji potřebujeme vylepšit a zvětšit místo, což stojí kolem šesti tisíc korun. Věnuji se jí po práci po večerech, všechny příspěvky kontroluji, vždy jsem vše dělal z darů nebo na vlastní náklady, teď jsem se ale rozhodl uspořádat sbírku. Pokud by chtěl někdo pomoci, je možné poslat dar na účet 2700547321/2010,“ prosí autor databáze Rudolf Šimek.

„Na rozjezd databáze bylo třeba asi padesát tisíc korun. Tehdy jsem požádal o grant v Nadaci české architektury, kde pro mě nezvedl ruku ani jediný akademik,“ vzpomíná na těžké začátky. Nakonec požádal o dar milovníky vodních mlýnů ze všech koutů republiky a lidé ho vyslyšeli. 

„Slíbil jsem, že do roka bude zmapováno a uveřejněno prvních sto mlýnů. Jenže během těch několika měsíců jich najednou bylo tisíc, k tomu jsme organizovali přednášky,“ říká.

Databáze se rozrůstala, lidé přidávali nové stavby i informace, dnes je denní návštěvnost webu ve stovkách. Každý si může díky filtrům vyhledat mlýny podle data vzniku, současného stavu, jména vodního toku, druhu vodního motoru, typu či technologie. Návštěvník najde informace také o tragédiích, požárech, ale třeba i stovky pozoruhodných mlynářských přísloví.

Největší rozmach vodních mlýnů nastal ve druhé polovině devatenáctého století, nejvíce jich bylo v Praze. S příchodem páry a elektřiny začal význam vody coby pohonu upadat. 

„Studovali jsme i mlynářská příjmení, objevili jsme jich kolem devíti tisíc. Nejčastější byl Procházka, pak Novotný. Zajímaví jsou Zelenkové, kteří mleli na jihu a jihovýchodě Čech. Je hezké sledovat, jak ten či onen rod byl rozšířen v rámci určitého regionu,“ dodává Rudolf Šimek.

Loni se Rudolf Šimek vydal na světovou molinologickou konferenci do Berlína, kde se sešlo kolem stovky vědců. „Tam jsem databázi představil a potvrdilo se, že patří mezi nejpodrobnější na světě. Mlýny byly a jsou i v okolních evropských zemích, jenže tam podobné databáze nemají, takže se přesné počty nevědí.“

Opravil barokní památku

Ještě během studia dějin umění v Olomouci se zaměřením na památkovou péči zakoupil Rudolf Šimek na Hrádeckém potoce na Příbramsku starý barokní mlýn. Okamžitě se pustil do oprav i průzkumu a s profesory se domluvil, že tématem bakalářské práce bude památková hodnota mlýnů na tomto potoce.

„Objevili jsme, že poslední úpravy pocházejí z roku 1780, starší trámy pak až ze sedmnáctého století. Zachovalo se i kompletní technologické vybavení,“ říká Rudolf Šimek.

Mlýn prozkoumal a mimo jiné v podlaze našel pět různých bot a dívčí živůtek. „Byla to obětina, takové ochranářské gesto i přání mlynáře, aby měl syna. V matrikách se nám podařilo spolu s kolegyní Posekanou z Hornického muzea vypátrat, že se syn opravdu narodil a v řemesle pokračoval,“ vypráví Šimek.

Zjistil také, že na povodí Hrádeckého potoka fungovalo v minulosti celkem jedenáct mlýnů. „Čtyři by bylo možné prohlásit za nemovitou kulturní památku, jen kdyby majitelé chtěli. Během let dva mlýny tyto památkové hodnoty nenávratně ztratily,“ krčí nad škodou rameny. 

Kromě obětin objevil v pramenech další mlynářské rituály a pověry. Když se například kvůli častým poruchám zdálo, že mlýn je začarovaný, tak se na svatého Jána vykuřoval. Nebo když se dávalo nové vodní kolo, podle obyčeje stačilo pár kapek, aby se, pokud bylo dobře udělané, roztočilo. 

„Mlýny mě tak nějak celý život pronásledují. V bývalém Podbranském mlýně, nynějším Podbrdském muzeu v Rožmitále pod Třemšínem, dnes pracuji. Vlastní mlýn jsem před několika lety prohlásil za kulturní památku,“ uzavírá molinolog.

Tipy na výlet do mlýna:

Unikátní stavení ve Slupi

Renesanční velkomlýn ve Slupi u Znojma je ve správě Technického muzea v Brně.

Kdo se chce podívat, jak vodní mlýn pracuje, ať se vydá do Slupi nedaleko Znojma. Tamní renesanční velkomlýn ve správě Technického muzea v Brně je asi nejvýstavnější v Česku, má čtyři vodní kola a mlýnský náhon. 

Samozřejmě funkční technologii mletí obilí, kde si návštěvníci prohlédnou dokonce čtyři kompletní výrobní celky – staročeské mlýnské složení, kašník, amerikánské a válcové mlýnské složení. 

První zmínka o mlýnu je z roku 1512, dnes je národní kulturní památkou. Technická památka je i Krhovicko-jaroslavický náhon, na kterém mlýn leží. Dosahuje délky přes třicet kilometrů a první písemná zmínka je z roku 1302, takže vodní mlýny zde fungovaly už mnohem dříve.

Do Hoslovic do mlýna, jehož majitelé odmítli vstoupit do družstva

Hoslovický mlýn

Za nejstarší dochovaný vodní mlýn v Česku i ve střední Evropě je považován Hoslovický mlýn u Strakonic. Mohl fungovat už někdy kolem roku 1352 a dochoval se díky zajímavé souhře náhod. 

Zajímavý je příběh posledních majitelů – rodiny Harantů. Od padesátých let minulého století v mlýně hospodařili dva bratři Harantové – František a Karel. Nejdříve odmítli vstoupit do družstva. Když museli na vojnu, starala se o stavení neprovdaná sestra Anna. Nakonec se odřízli od světa.

Sourozenci byli soběstační, jedli, co si sami vypěstovali, obilí mlátili cepem, měli kravky, kozu, slepice, králíky, v sadu jablka, dokázali opravit i vodní kolo a odmítali lékařskou pomoc.

Díky tomu, že se bratři bránili jakýmkoli zásahům v rodovém mlýně, zůstal technický stav zakonzervovaný tak, jaký byl na přelomu devatenáctého a dvacátého století, protože již jejich rodiče neměli prostředky na modernizaci. Starší František zemřel roku 1982, Anna rok poté, Karel až roku 2004.

Autor:

Krmítko v americkém Ohiu

  • Nejčtenější

V belgické zoo lev zardousil lvici Mayu z Česka, měl se s ní původně pářit

14. března 2024  18:19

V zoologické zahradě Bellewaerde Park na západě Belgie lev Nestor zardousil lvici Mayu, která...

KVÍZ: Jak se vyznáte ve vývarech a postupu jejich přípravy?

18. března 2024

Vývar je v kuchyni základ, ostatně už naše babičky tvrdily, že polévka je grunt a maso špunt. A...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nadšenec pro grilování nic nevyhodí. Co najde, přetvoří na gril nebo udírnu

16. března 2024

Dan Kordula je fanda grilování. A nejen to, většinu svých grilů, udíren a dalších prostředků k...

Hlasujte pro nejroztomilejší mazlíčky, vyhrají krmivo pro gurmány za 10 tisíc

1. března 2024,  aktualizováno  15.3 10:01

Rozběhlo se hlasování v březnové anketě, z níž vzejdou nejroztomilejší mazlíci měsíce a tři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za socíku jsme hodně pletli i háčkovali. Abychom ušetřili a měli co na sebe

12. března 2024

Mnoho z nás si jistě ještě dnes vzpomene na dobu, kdy moderního oblečení nebylo v obchodech tolik...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Otevře sklenice, očistí spáry, nabrousí boty. To všechno svede brusný papír

19. března 2024

Kousek ho najdete snad v každé dílně nebo garáži. A to je dobře, nikdy nevíte, kdy budete brusný...

Bydlí u vás třeba chluponožka? Samotářky jsou hmyzem roku, sčítejte hotely

18. března 2024

Včely samotářky jsou volně žijící opylovači, jejichž svět je naprosto fascinující. Zůstávají v...

KVÍZ: Jak se vyznáte ve vývarech a postupu jejich přípravy?

18. března 2024

Vývar je v kuchyni základ, ostatně už naše babičky tvrdily, že polévka je grunt a maso špunt. A...

Grimasy, úšklebky: Při natáčení pořadu Pohlreich neudržel obličej na uzdě

17. března 2024

Baví vás grimasy Zdeňka Pohlreicha? Tentokrát, v pořadu Česko na grilu, bude mít vedle sebe zdatné...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...