„Vlastě mě k modelařině přivedla zvědavost. Chtěl jsem si to vyzkoušet, a když se to povedlo, tak už jsem si začal vybírat motorky, které se mi líbily,“ popisuje Václav Dohnalík. Svou unikátní sbírkou se zapsal do České databanky rekordů Agentury Dobrý den.
„Modely, jaké teď vyrábím, podle mě nikdo nedělal. Nebyly žádné vzory, jaké se dřív vystřihovaly z ábíčka. Postupoval jsem vyloženě podle obrázků z internetu,“ popisuje Dohnalík.
Pracoval metodou pokus omyl. A přiznává, že některé z prvních modelů byly vyloženě nepovedené.
I když nyní využívá hlavně svoje šablony, v začátcích nepohrdl ani modely z časopisu ABC. „Jako první jsem se pokusil vyrobit Čechii Böhmerland z roku 1927. Návod jsem tehdy našel v ABC, myslím, že to bylo ve měřítku 1:15. Ale stejně jsem to musel vylepšit, protože tam byly jiné tvary výfuků, udělal jsem tam realistické oblé. Vyrobil jsem ještě několik motorek v tomto měřítku, objevil jsem staré řemenáče (motocykl s řemenovým pohonem, pozn. red.), ale připadalo mi, že jsou na mě moc malé,“ popisuje Dohnalík. Vadilo mu, že v tomto měřítku nejsou příliš vidět drobné detaily.
Proto začal konstruovat modely v měřítku 1:6 podle svých návrhů, kde se mohl více vyřádit a lépe se s nimi pracuje. Modely nestříká, ale natírá štětcem. „Jednak nemám čím stříkat, ale barvy se i tak výborně slévají, takže vypadají krásně,“ popisuje svůj styl práce. Jeho výroba modelů se tak podobá běžnému leteckému plastikovému modelářství. Průměrně mu trvá stavba jednoho modelu o délce 30 centimetrů zhruba pět set hodin.
„Modely nikde nevystavuje, má je jen doma. Prezentace jeho sbírky v České knize rekordů byla spíš jen věcí hecu. „Rozhodně jsem jim to nevěnoval do muzea kuriozit, ale když udělám nějakou novou motorku, pochlubím se s ní na nějaké modelářské výstavě,“ říká.
