Vyzkoušeli jsme pisoár pro psy. Zmizel, než se stačili vyčurat

Rozhodli jsme se vyzkoušet, zda nový dírkovaný psí záchod opravdu bude přitahovat psy tak, že pak přestanou očurávat ploty, domovní dveře nebo kola od parkujících aut. Bohužel k dlouhodobému testování nedošlo. Jsme v Česku, co není zabetonované, jako by nebylo, a tak psí pisoár během čtyřiadvaceti hodin zmizel.

Princip nápadu brněnských nadšenců, kteří chtěli postavit psům takové lákadlo, aby chodili cíleně čurat na jim vyhrazený záchůdek (viz článek brněnské redakce), je jednoduchý: do trubky se vyvrtají otvory, kterými se moč dostane dovnitř a nevyplaví se ani při dešti. Voda tak nesmyje pach psí moči, pejsci ji ucítí a budou ji chtít přeznačkovat.

Nápad je to výborný, není ale nadto vyzkoušet jej na vlastní pěst. A protože jsme redakce Hobby, postavili jsme si psí pisoár sami ze součástek dostupných v každém hobbymarketu. Není sice tak dokonalý jako originál, ale pro náš účel poslouží i tak.

Základ tvoří odpadní trubka se dvěma víčky.

Do válce vyvrtejte řadu děr.

Použili jsme půlmetrovou trubku k odpadu o průměru 50 milimetrů a k ní pasující víčko, které nám posloužilo jako základna. Mezi krabicemi se zbožím jsme našli i víčko, které sice nesedělo tak přesně na průměr, ale jako "čepičku" ho bylo do válce možné vlepit.

Vyvrtat do válce sadu děr pak bylo otázkou deseti minut i s předvrtáváním – průměr děr jsme udělali osm milimetrů.

Stavební hřebíky jsme našli doma, ale tři dvoustovky by vás vyšly zhruba na desetikorunu, mají také průměr osm, takže na tento průměr jsme proděravěli i základnu. Naše varianta je o chlup méně stabilní, originální podstavec má větší průměr, ale pro náš pokus to bude určitě dostačovat.

Do válce si můžete předvrtat otvory pro pozdější zafixování, jen si předtím poměřte, kam až se víčko zasune.

Do dna jsme předvrtali otvory pro dlouhé stavební hřebíky.

Takto vypadá sestavený komplet.

Přestože trubka v základně drží docela pevně, předvrtali jsme si z boku díry. Až válec na stanovišti nasuneme na spodní víčko, můžeme jej zajistit samořeznými šrouby.

Pro vlepení horního víčka jsme použili lepidlo pro instalatéry. Než ho ale kupovat (50 Kč), klidně by bylo možné ho k válci také z boku přivrtat. Jde jen o to, aby do válce nepršelo.

Nejdříve jsme obě styčné plochy natřeli aktivátorem přiloženým k lepidlu, pak jednu z ploch lepidlem a přitiskli na horní otvor válce.

Lepidlo pro instalatéry

K instalaci jsme si vybrali pejskařskou trasu, kdy je největší nával po ránu a hlavně odpoledne, kdy se kolem začínají trousit rodiče s kočárky venčící své ratolesti i psy. Hned vedle je stojan se sáčky na psí exkrementy, bude to vypadat jako bohulibý pokus radnice o zachování čistoty.

Víčko základny jsme přibili do půdy.

Pak jsme nasadili horní část a zajistili samořeznými šrouby.

Základnu jsme pomocí dlouhých hřebíků přitloukli do půdy, nasadili horní část a navzájem smontovali. Celé to dohromady trvalo asi půlhodinku práce i s přestávkou na kávu, kdy schlo lepidlo.

První půlden se nic nedělo, chtělo by to přinutit prvního čtvernohého chlupáče, aby se vyčural, pak už by to šlo samo. Podle tvůrců pisoárů to tak funguje. Toho jsme se už ale nedočkali. Do rána záchodek zmizel.

Takto vypadal náš psí koutek.

Ale i tak alespoň jedna dobrá rada na závěr. Pokud si podobný pisoár koupíte, aby vám psi neočurávali plot, umístěte ho někam do betonu do hmoždinek, anebo ještě lépe pomocí chemické kotvy. Snad vám pak vydrží déle. A poznámka na závěr: mějte na paměti, že řešení pisoáru je patentovým řešením DOG production, takže vás tímto nechceme nabádat ke kopírování.