„Právě šéf přišel s tím, že by mohlo být právě ze dřeva, před tím jsem na něco takového vůbec nepomýšlel,“ popisuje Čarňanský. Ale přiznává, že se dřevem rád pracuje, i když školu na to nemá (vystudoval národní hospodářství na VŠE).
Inspirace vzešla z toho, že postavil dřevěné odrážedlo pro dceru. První dva měsíce byly víceméně jen hledáním informací o vhodném dřevu, rozmýšlení geometrie, konstrukce, shánění materiálu, stavba prototypu.
Stavba trvala nakonec rok. S přestávkami, jak to u zaměstnaných lidí bývá – když je čas a chuť. A mezitím vyráběl další projekty – dětskou postýlku, sluneční brýle. Na nich si zkoušel řemeslné postupy, nářadí, lepidla, laky.
Raději horské
„Silnička by byla drahá a já nechtěl zbytečně investovat. Chtěl jsem odstrojit komponenty ze starého horského kola. Jak šla stavba dál, zjistil jsem, že komponenty jsou z různých, především konstrukčních důvodů, víceméně nepoužitelné a musel jsem nakoupit vše nové,“ popisuje genezi vzniku. Takhle pozvolna se rodilo úplně nové MTB 26´ (více parametrů na webu stavitele).
Při podobné stavbě jsou dvě možnosti: nakreslit celé kolo v nějakém CAD programu a nechat vyříznout na CNC. Pak se vše poskládá a slepí jako lego. Nebo to udělat ručně. To má tu výhodu, že si vystačíte s hobby stolní vrtačkou a horní frézkou. Úžasně se taky osvědčila japonská pilka dozuki.
Dutý rám se musí ručně vydlabat
Dřevěný rám buď můžete udělat plný, což je nejjednodušší varianta. Buď ze slepených hranolů, které se následně ohoblují do očekávaného tvaru. Rám by v tomto případě byl dost těžký, klidně 6 kilogramů a více. Další možností je například ohýbání a lepení dýhy. V tomto případě můžete vytvořit opravdu designový kousek. „Ano, ale otázkou je odolnost takového rámu - stabilita, životnost,“ pochybuje Čarňanský.
Na co se ptají lidéKutil se denně setkává se zvědavými otázkami. Na co se lidi ptají:
|
Rám kola má 2,5 kilogramu. Aby se dosáhlo této hodnoty, musí se sestavit ze dvou „vydlabaných“ půlek, které se pak slepí. Tady nastává problém. Průměry cyklistických trubek mají specifické rozměry, takže s běžnými vrtáky máte problém. Stejně tak je problém sehnat dost velký frézovací nůž na opracování rámu. V hobby marketech je neseženete. Přes internet po dlouhém hledání ano, ale velmi draze. Zaplatit dva až tři tisíce korun za jeden frézovací nůž se mu nechtělo.
„Řešil jsem to tak, že jsem obyčejným frézovacím nožem (na hranatý žlábek) ubral milimetr do strany a adekvátní záběr do hloubky tak, abych dostal hrubý tvar kruhu. Což bylo extrémně náročné na čas, přesnost a koncentraci,“ vzpomíná na dětské nemoci stavby.
Nejlépe z tvrdého dřeva
Ve své podstatě můžete použít téměř jakékoliv dřevo, pokud následně adekvátně nadimenzujete konstrukci jeho mechanickým vlastnostem. Je lepší použít tvrdší dřevo. Může to být třeba jasan, ořech, javor, dub. Z exotických například wenge, padouk, sapelli nebo třeba bubinga. „Z té jsem stavil já. Je trochu těžší na opracování kvůli točivosti vláken, ale má nádhernou kresbu a barvu. Pro zpracování je snazší, když má dřevo stejnoměrné uspořádání vláken,“ prozrazuje.
Z kola čiší kouzlo ruční práce.
Udělat si podobné kolo vyžaduje hodně času, Ondřejovi to trvalo asi 400 hodin od plánování až po samotnou výrobu. „Ale pravda, že když překročíte toto prvotní tápání, učení se a máte dobře vybavenou dílnu, mohli byste se dostat mezi 100 a 200 hodin,“ uvažuje.
„Nedávno jsem měl zájemce o velmi konstrukčně specifický cyklistický rám. Dohodli jsme se s pánem, že si to musím nechat projít hlavou. A že případný termín dodání bych viděl tak za rok. Souhlasil. Ne každý na něco takového v dnešní uspěchané době přistoupí. Nechci, abych byl ve stresu z nějakých termínů a pak třeba neodvedl stoprocentní práci. Především mě to musí bavit,“ vypráví.
Dřevo je perfektní
Je to pro něj srdeční záležitost. A tak trochu snad i „umělecké“ dílo, a to chce čas. Navíc je to individuální stavba na míru. Případná cena je srovnatelná s top karbonovými rámy. To znamená 40, 50 tisíc a výše.
Detail vedení lanka
Zadní logo
Dřevěný rám můžete postavit tak, že bude z hlediska pevnosti a životnosti srovnatelný s klasickými cyklistickými rámy z ocele, hliníku či karbonu. Samozřejmě bude těžší. Váha se bude pohybovat kolem 2 až 3 kilogramů, dle velikosti rámu, použitého dřeva a dalších specifikací. Nemůžete zkrátka udělat dřevěnou trubku s milimetr tlustou stěnou, jakou mají klasické rámy. To by vám to okamžitě prasklo. Dřevěný rám není o váze, ale o kráse a jedinečnosti.
Pokud vám jde primárně o váhu, pak je jasnou volbou rám z karbonu, který bude zhruba o kilo až kilo a půl lehčí. Otázka je, co vám taková váhová úspora přinese. Tedy pokud nejste opravdu zdatný cyklista bojující o přední příčky na závodech. Navíc hmotnost rámu není tím nejdůležitějším na kole. Mnohem více poznáte úsporu na tom, co se točí – tedy lehčí ráfky, pláště, duše.
A jízdně? Nemám moc rád takové to škatulkování typu ocel je pohodlná, karbon „tvrdý“. Strašně záleží, jak je daný rám postavený. U dřevěných rámů se říká, že lépe pohlcují vibrace a jsou tedy komfortnější. Každá dřevina má ale trochu odlišné vlastnosti a každý kus dřeva je trochu jiný. Můžete tedy mít opravdu tvrdý dřevěný rám, ale také takový, na kterém si budete trochu připadat jak na gauči.
