Kde byl problém? Veškeré obklady jako by byly z minulého století, stejně tak podlahy. Kuchyňská linka s rustikálními dvířky jako kdyby dusila celý prostor. Tak takto si Filip rozhodně mladý byt nepředstavuje.
Jenže to znamená zbavit se většiny povrchů, vyměnit linku. To znamená obrovské náklady, na nichž lze jen minimálně ušetřit vlastní prací, velké částky bude muset zaplatit jen za materiál a nové zařizovací předměty.
Nehledě na to, že mladík ve svém věku rozhodně nevypadá jako ostřílený amatérský „hobbista“. Vypadá však odhodlaně, a tak Adamec jen mávne rukou a myslí si své. Podle jeho názoru by v tomto bytě šlo velmi dobře a spokojeně bydlet a celý ho užívat. „Ale já jsem starý člověk, chce to po svém. Ale bude se divit, co ho to bude stát,“ myslí si.
Trpělivě však Filipa učí, jak pracovat s kladivem při sundávání obkladů, aby zbytečně nepoškodil stěny. Filip si naštěstí přivedl zkušenějšího kamaráda, který mu trochu pomůže. Na oplátku. Co se Filip naučí při práci zde, odvede později, až bude jemu pomáhat s jeho bytem.
Adamec má při rekonstrukci jasný plán, aby to takzvaně odsýpalo. Jenže člověk míní, ale Filip mění. Do projektu zatáhl kamarádku designérku, a to znamená, že věci se se nebudou odvíjet tak přímočaře. Původní naplánované obklady běžně sehnatelné v našich obchodech se budou nakupovat v jiném dekoru, v zahraničí, ovšem s dodací lhůtou kdoví kdy.
Akce: Rekonstrukce!Dvanáctidílný seriál můžete sledovat na ČT každé úterý odpoledne, reprízu následující úterý dopoledne a na iVysílání. |
Díky tomu se celá rekonstrukce protáhla na půl roku. Zvlášť když se zapojila další kamarádka, tentokrát výtvarnice, která mladíkovi vymyslela originální ručně vyrobené obklady do koupelny.
V konečném výsledku to vypadá famózně (viz galerie), ale v praxi to vydalo na další zdržení a titěrnou práci při obkládání. Obklady v podobě listů kapradiny si totiž vynutily pečlivé řezání klasických obkladů tak, aby se navázaly na nepravidelné tvary.
Do bytu se vrátil Václav Adamec až na konci rekonstrukce, aby zhodnotil a vypočítal celkové náklady. A to ještě nebylo úplně hotovo. Zjistilo se, že montážníci nebyli schopni dohotovit konečnou montáž. „To nebyli řemeslníci, ti by byli schopni se s problémem vypořádat, ale montážníci. V tom je zásadní rozdíl,“ jen se usmál Adamec.
Kdyby podobnou rekonstrukci dělala firma, stálo by to Filipa asi 350 tisíc korun. Což je dost na to, že to měla být „funglovka“ připravená k okamžitému nastěhování. Přestože se Filip zapojil do práce a většinu mechanických prací si udělal sám, nemohl se vyhnout nákladům na materiál jako obklady, nová kuchyně, práci topenáře, elektrikáře a podlaháře.
Takže estetická změna bytu se Filipovi „vymstila“ za zhruba víc než 200 tisíc. Ale i tak vlastní prací ušetřil přes sto tisíc.
