Země původu:
Tibet, patronace Velká Británie
Zařazení:
FCI sk. IX - plemena společenská
Standard č. 209
Historie:
Zajímavé plemeno pochází, jak jeho název říká, z Tibetu. Tibetský teriér byl stejně jako jeho o něco menší příbuzný lhasa-apso používán jako pastevecký pes. Oblíben byl pro svoji mrštnost a schopnost se vyrovnat snad s každým terénem. Ŕíká se o něm, že dokázal ve stísněných horských soutěskách běhat po hřbetě ovcí, dostat se tak před stádo, obrátit je a ze slepé soutěsky vyhnat ven. Označení teriér vzniklo vlastně nedopatřením. Když na konci 19.století bylo plemeno porpvé popisováno, přirovnávali jej k hrubosrstému teriérovi. Hovořilo se o Bhútánském teriérovi, Darjeeling teriérovi nebo Lhasa teriérovi. Současný název, tibetský teriér, získalo plemeno až v první polovině 20.století. Do Evropy půvabné střapaté psy dovezla do Velké Británie lékařka A.R.H. Geigerová. Vedla nemocnici na hranicích mezi Indií a Tibetem. Tibetského teriéra dostala jako dárek od vděčného pacienta a do plemene se tak zamilovala, žese postarala o jeho uznání anglickým Kennel clubem. Tibetský teriér nepatří mezi velmi početná plemena a stále platí, že s klasickými teriéry toho nemá moc společného. Ve většině států se díky své neskutečně milé a neagresivní povaze chová jako společenský pes. V Tibetu jej ale stále ještě je možné vidět, jak pase ovce a hlídá majetek svého pána.
Povaha a chování:
Tibetský teriér je přátelský a neagresivní pes, který může být vůči cizím lidem někdy rezervovaný. Je velmi pohyblivý a mrštný a je velmi statečný. Svého pána dokáže bránit až do posledního dechu. Není to žádný šašek, ale při správném vedení to je poslušný a milý pes. Říká se, že ten, kdo pozná povahu Tibetského teriéra, zcela plemeni propadne a už nikdy nechce mít žádného jiného psa.
Vzhled:
Středně velké, dlouhosrsté plemeno, které může měřit až 40,6 cm v plecích. Fenky jsou oproti psům o něco menší. Srst má jemnou a zvlněnou podsadu, krycí srst je také jemná, ale velmi bohatá. Vyskytují se různé barvy - od bílé, přes zlatou, krémovou až po šedou, kouřovou a černou. Existují i vícebarevní jedinci.
Průměrný věk:
15 - 16 let
Péče:
Tibetský teriér je středně velký pes, který nemá žádné mimořádné nároky na výživu a to ani ve štěněčím věku. Jeho velkou chloubou je krásná srst, která psa výborně chrání před zimou a vlhkostí, která ale vyžaduje pravidelné česání. Výchova tibetského teriéra by měla být klidná a důsledná. Rozhodně to není plemeno, s kterým někdo pořídí prostřednictvím trestů. Tibetský teriér je svým původem pastevec. Stádo ovcí mu chybět nebude, ale bez pohybu se neobejde.
Chovatelský klub:
