Země původu:
Itálie
Zařazení:
FCI sk. V - špicové a tvz. primitivní plemena
Standard č. 199
Historie:
Středně velký a elegantní pes patří do skupiny velmi starých plemen používaných při lovu králíků, zajíců a drobné pernaté zvěře. Jeho blízkým příbuzným je např. faraonský pes nebo ibizský podengo. Údaje o tom, odkud sicilský chrt skutečně pochází, se rozcházejí. Část odborníků zastává názor, že plemeno vzniklo v oblasti okolo Nilu a že patřilo mezi oblíbené lovecké psy faraonů. Nejméně stejný počet lidí si myslí, že jeho původ je možné hledat na Sicílii, v oblasti obklopující Etnu. Tento názor se opírá o nálezy starých mincí a rytin, na kterých je pes stejného typu jako je sicilský chrt vyobrazen. Dokonce bývá uváděno, že na Sicílii se plemeno chovalo již několik století před naším letopočtem a asi právem je nazýván Cirneco dell´Etna.
Povaha a chování:
Sicilský chrt je svým původem psem loveckým. V revíru se orientoval čichem a zrakem a patřil mezi plemena schopná vytrvale pracovat v náročném terénu. Jeho povaha je velmi zajímavá a dalo by se říci, že občas protichůdná. Snoubí se v ní temperament lovce, s oddaností a jemností projevovanou vůči vlastním lidem. K cizím lidem může být nedůvěřivější, nikdy ale není agresivní. Nevyhledává rvačky s ostatními psy a není žádný problém mít doma smečku psů pocházejících z podhůří Etny.
Vzhled:
Elegantní a štíhlý pes, který i při své velikosti, rozhodně nepůsobí těžkopádným dojmem. Psi měří 46 - 50 cm, feny v průměru o 4 cm méně. Na těle a ocasu má sicilský chrt polodlouhou srst. Hlavu, uši a končetiny naopak pokrývá srst krátká. Barva je béžová, mohou se objevovat také bílé a oranžové skvrny.
Průměrný věk:
14 - 15 let
Péče:
Sicilský chrt nemá mimořádné nároky na výživu. Hladká a dobře přiléhající srst nepotřebuje úpravu, stačí ji občas vykartáčovat. Vzhledem ke svému původnímu využití a také k temperamentu, potřebuje plemeno dostatek pohybu.
Chovatelský klub:
