Země původu
Belgie
Zařazení
FCI sk. VI. - honiči a barváři
Standard č. 84
Historie
Byl vyšlechtěn v Ardenách mnichy z opatství sv. Huberta. Pochází z honicích psů černé barvy nebo barvy černé s pálením, kteří byli používáni v 7. století mnichem Hubertem (jmenován biskupem). Právě on se stal patronem těchto psů. V 11. století byli tito psi importováni do Anglie Vilémem Dobyvatelem. Ve stejné době se sem dostali rovněž psi téhož typu, ale se zcela bílou srstí nazývaní "Talboti". V Anglii pak vzniklo na základě importovaných psů nové plemeno. Odchovaní psi sv. Huberta tam dostali název "bloodhound". Slovo pochází ze spojení "blooded hound", což znamená "čistokrevný pes", pes čisté rasy. Následně se došlo k rozšíření rovněž ve Spojených státech. Především v jižních státech se tito psi používali k vyhledávání uprchlých otroků.
Povaha a chování
Mírný, klidný, milý a společenský vůči lidem. Obzvláště vázaný na svého pána. Tolerantní vůči ostatním psům ve výběhu a ostatním domácím zvířatům. Je spíše rezervovaný a umíněný, citlivý na pochvalu, stejně jako na pokárání. Není nikdy agresivní.
Vzhled
Velký honič a slídič mohutného vzrůstu, nejmohutnější ze všech honičů. Je harmonických linií, vybavený silnou kostrou, dobrým osvalením a je celkově velmi robustní, aniž by působil těžkopádně. Stavba jeho těla je lehce prodloužená, lze ji vepsat do obdélníku. Celek působí impozantně a ušlechtile.
Průměrný věk
10 - 12 let
Péče
Bloodhound patří mezi větší plemena. Tomu musí odpovídat i objem potravy. Krátká hustá srst dobře chrání před nepřízní počasí a stačí ji pravidelně kartáčovat. Plemeno může být ustájeno v kotci i v bytě. Bloodhound je honič, potřebuje tedy ke spokojenosti dostatek pohybu. Z hlediska výchovy je středně náročný, vyžaduje klidný a důsledný přístup.
