Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)

Muchomůrka růžovka | foto: www.houbar.cz

Jak vypadá

. Zajímavosti a rady

Třeň i klobouk růžovky bývá velmi často napaden larvami hmyzu, takže je pro další úpravu nepoužitelná.

Lidové názvy: bečvářek, kartofle, kuželák, kužele, lesní žampion, márinka, masařka, růžovák, růžovka, srnka, strakatá muchomůrka nebo štěpný žampion. Na konec pojmenování, které asi znají všichni – masák.
Muchomůrka růžovka je dost podobná prudce jedovaté muchomůrce tygrované (Amanita pantherina), která se liší zbarvením klobouku a hladkým, nerýhovaným prstenem.

Klobouky jsou 5 – 18 cm široké, v mládí polokulovitě sklenuté, pak polosklenuté až ploché, masité, masově růžové až červenavě hnědé, pokryté bělohnědavými bradavkami, naspodu s bílými, někdy rezavě skvrnitými lupeny a bělorůžovým, dole řepovitým, 6 – 15 cm dlouhým a 1 – 3 cm širokým třeněm, nesoucím bělavý, pravidelně rýhovaný prsten. Dužnina poraněním slabě růžoví.

Kde a kdy roste

Muchomůrka růžovka roste velmi hojně od června do listopadu v listnatých, jehličnatých i smíšených lesích, ale i na hrázích rybníků, parcích a podobně.

Její kulinářské využití je všestranné. Můžeme ji smažit, dusit, opékat na kmíně, použít do nejrůznějších směsí, ovšem nesušíme.