Jak vypadá
. Zajímavosti a radyPokud jde o místa růstu lišky obecné, většina houbařů je tají, neboť tato houba tam roste rok co rok, někdy ve velkém množství. Dlouho však v našich lesích téměř chyběla, ale nyní se začíná znovu objevovat. Zřejmě je to díky zlepšení kvality ovzduší. Podle holandských mykologů totiž liška nesnáší surový humus. Dokud komíny v naší zemi chrlily spousty oxidů síry a dusíku, vydrželo jehličí na stromech místo sedmi let pouhé tři až čtyři roky a sypalo se na zem, takže surového humusu přibývalo, neboť jej bakterie nestačily zpracovávat a liškám se prostě nedařilo. Ale v poslední době se zdá, že lišek v našich lesích přibývá a to je dobře. |
Klobouk je 2 - 12 cm široký, zprvu plochý se zaobleným okrajem, ve stáří rozložený a uprostřed prohloubený. Barvu má od velmi bledé až po sytě tmavou žlutou, ve stáří blednoucí. Některé plodnice jsou někdy až oranžové. Třeň je 3 - 8 cm dlouhý, plný, ke spodu zúžený. Žluté nepravé lupeny jsou tupé, úzké, nepravidelné a sbíhající na třeň. Žlutavá dužnina má lehce sladkou vůni meruněk, což je další důležitý určovací znak.
Kde a kdy roste
Liška obecná roste ve všech typech lesů od časného léta do pozdního podzimu. Je velmi podobná rovněž jedlé, avšak poněkud méně častěji se vyskytující lišce bledé (Cantharellus pallens), která se liší celkovou větší masitostí a světlejší barvou klobouku.
K uchovávání lišky obecné lze použít všechny známé způsoby od sušení až po nakládání. Zvlášť zajímavé je jejich uchovávání v alkoholu, stejně dobře se uchovává v olivovém oleji nebo v octě. Před kuchařským zpracováním je nejdůležitější lišky pořádně očistit. Lišky mají jednu velkou výhodu: plodnice mohou být delší dobu uchovávány jak v mrazničce, tak i na chladném vzdušném místě. Chutná výborně a je všestranně použitelná samotná, ve směsi hub, anebo s masem a rybami. Dává také pozoruhodnou chuť omáčkám a vůbec celkovému vzhledu jídla.