Jak vypadá
. Zajímavosti a rady
|
Klouzek bílý patří mezi druhy, které nejsou moc k vidění. Bude to pravděpodobně tím, že je najdete v lokalitě, ve které rostou pětijehlicové, původem severoamerické borovice „vejmutovky“. Těmto stromům je náš klouzek bílý bezmezně věrný a nikde jinde jej nemůžete nalézt. Klouzek bílý s vejmutovkou úzce spolupracuje – podhoubí oplétá či prorůstá kořínky a bere si z nich výživné látky, které potřebuje – především glycidy (cukry). Na oplátku stromy zásobuje minerály, dusíkem a vodou. Vzniká zde symbióza stromu s houbou, z něhož oba účastníci mají prospěch: kořínky obalené podhoubím tvoří tzv. mykorizu. Klobouky jsou 3 - 8 cm široké, v mládí nízce polokulovité, pak sklenuté až rozložené, za vlhka slizké, bílé, později žlutavě slonovinové, naspodu s bělavými, později žlutavými póry a štíhlým, válcovitým, běložlutavým, 3 - 10 cm dlouhým a 8 - 15 mm širokým třeněm, zdobeným purpurově hnědými zrnéčky, dužnina je bílá. Výtrusy jsou žlutavé.
Kde a kdy roste
Klouzek bílý roste velmi nehojně až vzácně od července do října v jehličnatých a smíšených lesích, ovšem jen tam, kde je vysázená původem severoamerická borovice vejmutovka.
Je jedlý. Zkušení houbaři si proto všímají, jaké houby pod kterými stromy rostou a podle toho na ně také chodí. Pokud ale najdete klouzek bílý, měli byste se na něj podívat, vyfotit si jej, ale raději jej nechat v lese.
