Potvrdil, že šlo o jeho poslední mezistání zápas. "Je konec. Přišel čas dát šanci mladším," prohlásil.
Při pondělním loučení s liberijským dresem Weah zavzpomínal za své první fotbalové kroky, které se odehrávaly na ulicích v jeho válkou sužované vlasti. Když ho rodiče poslali shánět jídlo, s kamarády hrál fotbal. "Necítím žádné výčitky. Fotbal je úžasná hra. Užil jsem si ho a dál si ho budu užívat jako divák."
Do velkého fotbalu Weaha vytáhl Francouz Arsene Wenger, současný kouč Arsenalu, jenž si talentovaného hráče přivedl do Monaka v roce 1988. O tři roky později získal titul a poté přestoupil do Paris St. Germain, v jehož dresu vyhrál ligu za další tři roky.
Potom si jej vybral AC Milán, v jehož týmu Weah prožil nejlepší roky své kariéry a v roce 1996 s ním vyhrál italskou ligu. Přestup do Chelsea už znamenal ústup ze slávy, krátce působil v Manchesteru City a Olympique Marseille. Teď hraje ve Spojených arabských emirátech v klubu Al Džazíra.
Už v roce 1989 byl Weah vyhlášen nejlepším africkým fotbalistou, šest let nato získal cenu pro nejlepšího hráče světa i Evropy. Díky svému vystupování se stal uznávanou osobností a byl jmenován velvyslancem Unicef. Během let strávených v Evropě vydělal Weah milióny, a když se národní tým Libérie potýkal s finančními problémy, koupil ze svého dresy.
Předloni se stal sportovním ředitelem liberijské reprezentace a doufal, že jí pomůže k historickému postupu na mistrovství světa. Jeho snaha však skončila blamáží. Fanoušci se zachovali k Weahovi nevděčně, napadli jeho matku, takže chtěl v národnímum týmu hned skončit. Přemluval ho dokonce prezident Libérie.
Nyní je Weahovo rozhodnutí definitivní. Na závěr reprezentační kariéry projevil přání po poctě, které se dostává fotbalovým legendám. "Chtěl bych, aby dres s mým číslem čtrnáct uložili do muzea. Jen jako památku na to, co jsem udělal pro mou zemi a africký kontinent. Ale když s ním budou chtít dál hrát, vadit mi to nebude," prohlásil.
