Povídejte, co můžete?
Na rehabilitační klinice v Berlíně posiluju, stabilizuju. Na stroji, který mě nadlehčuje, zlehka běhám.
Jak nadlehčuje?
Připomíná to stan, ve kterém je běhací pás, pod který fouká vítr a nadlehčuje. Mám na sobě kalhoty, které mě zvedají, takže běhám a přitom dopady cítím jen na sedmdesát procent tělesné váhy. Jako bych běhal ve vodě.
Co koleno?
Už nebolí, což je docela zrádné.
Abyste návrat neuspěchal?
Já si říkám: Nic nebolí, přidám si, abych se zkusil vrátit rychleji. Zato doktoři mě důrazně krotí: Zvolni, nespěchej, dej si ještě chvíli pauzu.
Jak s tím nakládáte?
Snažím se poslouchat, ale jde to těžko. Však mě znáte. Nejradši bych šel aspoň na tenis, na kolo. Mám v sobě spoustu energie, kterou nemám kde vydat. Těším se na chvíli, až mě konečně pustí na hřiště. To budu vyvádět a naběhám snad ještě víc kilometrů, než jsem zvyklý.
Kdy to bude?
V pondělí mě čeká kontrolní magnetická rezonance, a pokud dopadne dobře, zkusím během zářijové reprezentační pauzy všechno dohnat a pak se pustit do hry. Měl jsem krev v kosti, takže jsem nemohl dělat vůbec nic. Jen klid a čtrnáct dní o holích. Je to ošidné zranění a ze všeho nejvíc potřebuje klid, aby se modřina úplně vstřebala. Pak budu ready na start.
Nadáváte na osud?
Ne, možná ztratím jen dva ligové zápasy. Kdyby se mi to stalo v říjnu nebo v březnu, bylo by to horší.
Co na to trenér Dárdai, který na vás chce stavět hru?
Diagnózu se od doktora dozvěděl ve stejné chvíli jako já. Byl z toho přešlý, ale zůstal nad věcí: Nedá se nic dělat, takové věci k fotbalu patří, dej se co nejdřív do kupy. Taková reakce potěší. Vím, že mi důvěřuje.
V uplynulé sezoně skončila Hertha desátá, což bylo zklamání. Jaké plány má teď?
Příprava vypadala slušně. Trenér zkoušel nové rozestavení 3-4–3 a vyhrávalo se. I pohárový zápas s Braunschweigem jsme zvládli.
Cíl jste zamluvil schválně? Už v sobotu je premiéra s Norimberkem.
Chystá se schůzka hráčů s trenérem a sportovním ředitelem. Tam si společně řekneme, o co chceme hrát. Osobně bych chtěl určitě do evropských pohárů.
A co by měl předvádět Vladimír Darida, aby byl spokojený sám se sebou?
Za tři roky v Berlíně mám jen sedm gólů, takže by se hodilo, abych se výrazně zlepšil. Musím být produktivnější, to si beru jako předsevzetí.