„Kluby z Rigy mají peníze a jsou jinde, zbytek je úrovní spodek naší druhé ligy a vršek třetí. Zase tam ale nemají tak široké kádry, takže získáte herní vytížení,“ líčí své zkušenosti šestadvacetiletý bek, jenž působil rok v Jelgavě a předtím odkopal deset zápasů v první lize za pražskou Duklu.
V Česku se od února hraje fotbalová liga na blátě, v Lotyšsku, kde panuje krutější zima, na to jdou jinak. Nejvyšší soutěž tu klidně až do května běží na umělé trávě.
Posila Teplic by za snem šla i na konec světa, skončila u běloruských hranic |
„A nejsou to takové ty klasické umělky, jak je známe my, jsou to spíš školní hřiště,“ diví se Ullman, kde všude se dá hrát první liga. „My jsme měli dobrou umělku, dařilo se se nám na ní, ani jsme nechtěli přecházet na přírodní. Ale zase ten pocit z fotbalu na trávě je jiný.“
Na angažmá v Jelgavě nedá Ullman dopustit, za rok odehrál v týmu ze šedesátitisícového města 32 ligových zápasů s bilancí jeden gól a pět asistencí.
„Dostal jsem se tam přes pana Brožka (bývalý skaut pražské Slavie), který v klubu minulý rok začal dělat sportovního ředitele. Chtěl si tam natáhnout české hráče, které zná. Já si chtěl zkusit cizinu. Sice radši bych někde na jihu, ale řekl jsem si, proč ne? A jsem za to rád, ten rok mi dal hodně.“
Desetičlenná liga v Lotyšsku běží čtyřkolovým systémem. „Byl to masakr, od jara do podzimu se hraje pořád, v létě není pauza. Bylo to náročné,“ popisuje odchovanec pražské Sparty.
I fotbal je v Lotyšsku jiný než v Česku. „Je tam strašně moc cizinců, hodně černochů, takže není tak soubojový, ale víc individuální. A výkonnostní rozdíl mezi první trojkou a zbytkem ligy je propastný,“ říká o soutěži, která je v evropském ligovém rankingu na 39. místě z třiapadesáti.
K elitním týmům lotyšské nejvyšší soutěže patří především kluby RFS a FC z hlavního města Rigy. FC prohnal v letošní sezoně v závěrečném předkole Konferenční ligy i Spartu, Pražané postoupili do hlavní fáze díky domácí výhře 2:0, v odvetě u soupeře padli 0:1.
„Je to hodně kvalitní tým, který vede trenér Adrián Guľa, co byl v Plzni. Hrají skvělý fotbal, proti nim to byly vždy hezké zápasy. My je neporazili ani jednou, třikrát jsme prohráli a jednou uhráli remízu,“ vybavuje si.
Finance v Rize nejsou problém. „Jsou na tom podobně jako u nás Sparta a Slavia. Když jsem mluvil s Petrem Marešem,“ jmenuje Ullman nynějšího hráče Zbrojovky Brno, „který tam působil, měli, na co si vzpomněli. Stavěli jim snad i hotel, ve kterém bydleli. Obrovský rozdíl proti ostatním týmům, které takové peníze nemají.“
Fotbal? Sport číslo 3
I Jelgava patřila mezi týmy se skromnějšími podmínkami. „Tak na úrovni druhé až třetí ligy. Nebyl problém s hracími plochami, měli jsme umělku, trávu, hlavní stadion, fakt skvělé. Ne jako na Dukle, kde jsme museli jezdit po Praze a shánět hřiště. Ale v tom ostatním, ať už šířce kádru nebo realizáku, už bylo znát, že takové finance nejsou a teprve se to rozjíždí.“
Ostatně jako celý fotbal v Lotyšsku, který v téměř dvoumilionové zemi není sportem číslo 1.
„Nejdřív je hokej, pak basket, až potom fotbal. Jak v Česku, i tam se liga zvedá, o fotbal je větší zájem, ale pořád jsou návštěvy do tisícovky,“ prozrazuje ústecký obránce. „Možná na Rigu přišly dva tři tisíce maximálně. Lidí tam nežije tolik, je to menší země. Myslím, že je čeká stejný boom, jaký zažíváme v českém fotbale. Ještě to není na úrovni jako u nás, aby byly televizní přenosy, studia.“
Příběh, který dojímá. Lotyška fandí Litvínovu i Česku: Miluji Hlinku!![]() |
Lotyšsko je ideální pro hráče, kteří v tuzemsku ne a ne prorazit. Kariéru nakoplo třeba nyní teplickému Jaroslavu Harušťákovi, který rok 2023 strávil v Daugavpilsu.
„Doufám, že u mě to bude podobné jako u něj. On šel do Lotyšska mladší a do jiného týmu. Rád bych si taky ještě zahrál ligu.“
I české kluby teď rády loví v lotyšských vodách. Karvinou posílil útočník Konaté, Dukla si vzala reprezentačního brankáře Matrevicse, Sparta v pobaltské zemi objevila Grimalda, Hradec Králové zapracovává kanonýra Regžu.
„Cizinci v Lotyšsku jsou, o ně je zájem určitě. Ani ceny hráčů tam nebudou nastavené jako u českých hráčů,“ tuší Ullman, že se v tamní lize nakupuje levněji. I proto by Dukla ráda investorsky vstoupila do Jelgavy. „Už se to řeší déle, i pan majitel Turek se byl podívat na nějaké zápasy. Třeba pro hráče béčka Dukly by to mohl být zajímavý projekt, je lepší hrát první ligu v Lotyšsku než třetí tady. Odtud je těžší se dostat do profisoutěže.“
Ullman už v ní je, v zimě přesídlil do ústeckého Viagemu. „Tady budu přece jen víc na očích než v Lotyšsku,“ vysvětluje motivaci k návratu. „Měl jsem to 50 na 50, pak mi to začalo dávat víc smysl tady. Zvlášť když z Dukly přišel i Honza Peterka a znám tu další kluky. Asi jsem v Lotyšsku vyčerpal, co jsem potřeboval. Tamní ligu lidi ještě tak neberou, i fotbaloví odborníci vnímají, že kvalita druhé české ligy je výš. V Ústí funguje parta, hraju, daří se, mám to kousek od baráku. Jsem moc spokojený.“
Ke spokojenosti ho nasměroval i povedený rok v Lotyšsku.


































