Přitom ve středu večer stačilo nedostat od Barcelony tři góly.
Stačilo mít krapet víc štěstí.
Stačilo postoupit do finále Královského poháru.
„Poznali jsme hořkou stránku fotbalu, která bolí. Spolkli jsme jed,“ prohlásil trenér Julen Lopetegui.
2:0 to skončilo v úvodním semifinále.
0:3 ve druhém. Po prodloužení.
Sevilla, velmistr všech závěrečných kol, nepříjemně narazila a do svého dvaadvacátého finále v posledních patnácti letech neproklouzla.
Kdo ví, kolik toho Vaclík v Seville ještě odchytá. „I když je relativně brzy, začínáme se ohlížet po jiných variantách,“ neskrývá jeho agent David Nehoda.
Na konci března bude Vaclíkovi dvaatřicet.
A na konci června mu v Seville končí smlouva.
 |
„Rád bych zabojoval o její prodloužení,“ vzkázal, když se v lednu konečně uzdravil. Odveta s Barcelonou byl přesně ten moment, který se před budoucím jednáním hodil využít. Bohužel gólman neuspěl.
Při prvním gólu ho dokonalou střelou zpoza clonících hráčů překvapil Dembélé.
Ve čtvrté minutě nastavení, při drtivém náporu, se nechytatelně trefil hlavičkující Piqué. Chybělo jen pár vteřin, aby mohl Vaclík poslat do éteru spokojené smajlíky. Mimochodem, pokud by v 72. minutě Ocampos nezpackal penaltu, měla Sevilla pohodu už dávno. Jenže osud jí připravil smutný příběh.
V prodloužení se náhradník Braithwaite střemhlav vrhl do ostrého centru a hlavičkou rozhodl. Než stačil Vaclík sklapnout nohy, balon se mezi nimi otřel a dokutálel se za čáru. To se pak těžko divit překonanému brankáři, že chňapne míč a vzteky ho mrští do hřiště. Stačil centimetr a vyrazil by střelu kolenem.
Tolik chtěl Vaclík zlomit sezonu, která mu neladí. Stal se trvalým náhradníkem marockého kolegy Bona. Už loňské finále Evropské ligy proseděl, leč nepanikařil: „Je to největší úspěch kariéry a cítím se tak, jako kdybych chytal.“
Jenže situace se k lepšímu nepřevrátila. Zatímco Bono pravidelně chytá španělskou ligu, Vaclík má práci jen někdy v pohárech. Do toho se na dva měsíce zranil: „Tak dlouhou pauzu jsem nikdy neměl.“ Poctivě makal v posilovně, plnil úkoly od kondičního trenéra, a než by si pustil fotbal v televizi, raději si užíval hrátek s roční dcerou Melissou: „Tím jsem se nad problémy trošku povznesl.“
Zápas s Barcelonou byl jeho prvním po více než čtvrt roce. Ačkoli působil klidným dojmem, vyřazení nezabránil. Brzy bude muset vyřešit velké dilema: Co dál?
Vedení Sevilly se k Vaclíkově budoucnosti zatím nevyjádřilo, zato několik španělských klubů už se tázalo, zda by nechtěl změnit dres.
