Záložník Petrohradu se může stát po Jiřím Němcovi, Radoslavu Látalovi, Vladimíru Šmicerovi a Patriku Bergrovi pátým českým držitelem Poháru UEFA.
A pokud ho vyhraje a o týden později bude gólman Petr Čech s Chelsea triumfovat v Lize mistrů, bude mít český fotbal poprvé v historii vítěze obou pohárových soutěží současně.
V Poháru UEFA mohl mít český fotbal už teď jistého vítěze. Mrzí vás, Radku, že Tomáš Ujfaluši vypadl s Fiorentinou ve druhém semifinále s Rangers na penalty?
Mrzí mě to hodně, těšil jsem se, že si proti Tomášovi zahraju. Fiorentina byla přitom lepší, já na ten zápas koukal, ale penalty bohužel nezvládla.
Vy jste se na to utkání díval? Řekl bych, že spíš budete slavit.
Fanoušci slaví asi ještě teď, ale my už v neděli hrajeme ligu, takže žádné oslavy. I když v kabině to byla po výhře nad Bayernem velká sláva: gratulovat přišla zdejší gubernátorka i šéf ruského svazu. Vypadalo to, že už jsme celý Pohár UEFA vyhráli.
Což zatím není pravda.
Zbývá poslední krok, asi nejtěžší. Na druhou stranu, vysoké vítězství nad Bayernem nám může hodně zvednout sebevědomí. Můžeme na tom být psychicky líp než Rangers.
Když jste na podzim vyhráli ruský titul, přiznal jste, že jste brali pohádkové prémie. A nyní?
Taky. Částku neřeknu, ale motivace rozhodně nebyla malá. Věděli jsme předem, co dostaneme za postup do toho a toho kola až po finále. Pohárem UEFA tady všichni žijí.
Jste díky němu ve městě slavný?
Nás hráče proslavil už ruský titul, teď to graduje. Ne že bych nemohl vyjít na ulici, ale všude rozdávám podpisy, lidi se se mnou fotí. Nebo se někdo stydí, nejde za vámi, člověk stejně cítí, že se baví o něm.
A když po vás někdo chce ohlédnutí za cestou do finále, co mu říkáte?
Že jsme měli i štěstí. Vždyť v základní skupině jsme v posledním kole stáli a čekali na duel Evertonu Alkmaaru. Kdyby Angličané neuspěli, skončili jsme. Štěstí jsme měli Marseille, Villarrealem a Bayernem.
Postup nad Bayernem přesto vypadá jednoznačně.
Ale bylo to složité, v odvetě nemohli hrát ze základní sestavy Aršavin a Ricksen. A v Mnichově nám k remíze 1:1 pomohl vlastní gól. Na ten zápas za mnou přijelo Česka asi 60 lidí: táta, brácha, bratranci, kámoši z rodné Rudné i bývalý spoluhráč Lukáš Hartig.
Když jsme u krajanů – myslíte, na triumfu má podíl také trenér Petržela, jehož před dvěma lety vystřídal Advocaat?
Trochu jo. Už pod Petrželou jsme byli ve čtvrtfinále Poháru UEFA, naučili jsme se hrát velké zápasy.
kádr se za Advocaata tak razantně nezměnil.
