Naposledy si jeho svěřenci v pondělí večer vyšlápli v Římě 3:0 na tamní Lazio a upevnili si šestou příčku v tabulce – jen dva body za pátým Juventusem a pět bodů za pozicemi, které zaručují účast v Lize mistrů.
„Což je úspěch, jelikož v italské lize je vůbec nejtěžší vítězit. Řekl bych, že mezi ní a Premier League není zas tak velký rozdíl. Ta má hlavně náskok v penězích a marketingu,“ zdůraznil po utkání Fábregas.
Pokud nevíte, někdejší španělský záložník je současně menšinovým vlastníkem – ještě spolu s Thierrym Henrym do klubu vstoupili v létě 2022 a předznamenali jeho novou éru.
Fábregas rok na to ukončil hráčskou kariéru a stal se u Coma trenérem mládeže, než během podzimu 2023 nahradil odvolaného kouče áčka a od té doby ve funkci zůstal. Byť chvíli oficiálně nemohl být vedený jako hlavní – teprve si totiž dodělával trenérskou licenci.
Dvakrát bankrot, teď Serie A? Proměnu italského Coma řídí i Fábregas s Henrym |
To ještě Como zápolilo ve druhé lize.
V minulé sezoně už skončilo desáté v Serii A navzdory krušným začátkům po návratu mezi elitu. Teď už své ambice ukazuje naplno. A Fábregas, někdejší záložník Barcelony, Arsenalu či Chelsea, na sebe upozorňuje i jako trenér. Zájem o něj už byl několikrát, ale zatím zůstává věrný Comu.
„Italský fotbal si opravdu užívám, zlepšuje se a bude v tom pokračovat, jelikož tady máme nespočet kvalitních trenérů,“ vysvětlil.
Sám si zakládá na ofenzivním pojetí hry, držení míče a velkém množství přihrávek. Když Como minulý týden navzdory velké územní převaze padlo s AC Milán (1:3), neodpustil si rýpavou poznámku: „Kdo má rád fotbal ví, že bychom v osmi z deseti případů vyhráli. Měli jsme 700 přihrávek, oni jen 200. Neuvěřitelné.“
Ale nenechte se zmást, projekt Coma už dávno není jen o ambicích a snech. Jsou k tomu logicky potřeba také peníze, což obstarává indonéská společnost Djarum, která je většinovým vlastníkem.
Velmi rychle vzal za své smělý plán sázet výhradně na italské hráče a zejména pak na ty, kteří pochází přímo z oblasti poblíž Coma. Aktuálně má klub v kádru čtyři Italy, kteří navíc prakticky nenastupují.
Mezi tahouny naopak patří francouzský záložník Caqueret, řecký útočník Anastasios, chorvatský talent Baturina a především argentinský špílmachr Nico Paz, největší hvězda celého týmu a také jeden z top hráčů italské ligy. Jenom proti Laziu se blýskl dvěma góly. Celkem jich v aktuální ligové sezoně dal osm a k tomu posbíral šest asistencí, přitom teprve v září oslavil jedenadvacáté narozeniny.
Dorazil před dvěma lety z Realu Madrid, jenž na něj má předkupní právo a s největší pravděpodobností si ho v létě vezme zpátky. K tomu dost možná pošle Fábregasovi děkovný dopis, jelikož ten má na vývoji argentinského šikuly zásadní podíl.
„Přivedli jsme hodně mladých hráčů, kteří se tady postupně zabydlují a zvykají si. Pořád se můžeme zlepšovat, je před námi ještě dlouhá cesta,“ pronesl Fábregas.
Z jeho slov je patrné, že navzdory velkým investicím to v podání Coma není žádné nesmyslné rozhazování. Naopak, zaměřují se na mladé talenty, kteří trenérovi sedí do systému a můžou se výhledově zhodnotit.
Navíc se snaží sympatickými kroky udržet přízeň lokálních fanoušků.
Už nějakou dobu platí, že za každé vítězství kupují majitelé příznivcům v místních hospodách pivo – tahle tradice se navíc rozrostla z původně jedné hospody přímo u stadionu hned do několika napříč regionem. A když Como zvítězilo nad Laziem, na fanshopu šly všechny produkty do 20% slevy.
Sympatie nicméně nejsou plošné. Třeba Igor Tudor, teď už bývalý kouč Juventusu, ho označil za „falešný malý klub“, který „hodně utrácí a trenérovi sežene každého hráče, kterého chce“.
Zčásti má možná pravdu, ale samotné peníze vám úspěch nezaručí. Rozhodně ne takhle rychle.
„Mám sen, že tu budu za deset let sedět, vzpomínat na naše začátky a těšit se na náš premiérový zápas v evropských pohárech,“ říkal před dvěma roky Henry.
Momentálně se zdá, že k tomu může klidně dojít mnohem dříve.











































