„Nebylo to správné ani z jedné strany,“ připustil po vyhroceném klání Enzo Perez, kapitán River Plate. „Absolutně nesouhlasím s tím, co se stalo, považuju to za nepřijatelné.“
K čemu tedy v neděli večer v Buenos Aires došlo?
Duel odvěkých rivalů spěl k bezbrankové remíze, když hlavní sudí Dario Herrera nařídil pokutový kop pro domácí River, jasného lídra argentinské ligy. Miguel Borja s přehledem proměnil, bouřlivé oslavy se však změnily v provokace.
Augustin Palavecino něco zakřičel směrem k hostujícímu brankáři Sergiu Romerovi a začala bitka. „Palvecino se nám přišel vysmát, to je neuvěřitelný nedostatek respektu,“ tvrdil gólman čtrnáctého týmu tabulky. „Já jsem zareagoval ještě klidně, chytil jsem ho kolem pasu a ptal jsem se, co to dělá. Jenže spoluhráči si mysleli, že se budeme rvát, a všichni přiběhli.“
Arbitr Herrera po konfliktu, do nějž musela zasáhnout i policie, s pomocí asistenta u videa během desetiminutové proluky vyloučil šest hráčů, po třech na každé straně, plus Jorge Almirona, kouče Boky Juniors.
Palvecino se v pondělí omluvil, závěr slavného derby se nelíbil šéfovi klubu River Plate, násilí odsoudil také jeho protějšek z Boky. „Nejsem zastáncem násilných činů, nikdo nechceme takovou agresi. Vše odstartoval Palvecinův výkřik a jsou to jenom důsledky toho, jak rozhodčí vedl zápas,“ rýpl si Jorge Amor do sudího. „Cítíme se poškozeni.“
Nařízená penalta v závěru se nezdála ani gólmanu Romerovi, který moc nechápal ani tolik červených. „Sudí mi řekl, že tam létaly pěsti, tak proto.“
Sedm vyloučení je hodně, ale na fotbalových hřištích se odehrály i hrůznější scény.
Není to tak dávno, co naprostým chaosem a smrští červených karet vyvrcholil jiný zápas v Argentině: loni v listopadu jich v zápase Racing Club - Boca Juniors padlo dokonce deset.
Smutným rekordem v německé bundeslize je pět vyloučení z roku 1993, kdy Dortmund v devíti hráčích zvítězil nad osmi fotbalisty Dynama Drážďany 4:0. Prvním provinilcem byl už po půl hodině Matthias Sammer, pozdější držitel Zlatého míče.
Pět červených je maximem také ve Francii, Paris St. Germain a Marseille jej stanovily poměrně nedávno. V září 2020 rozhodčí Jerome Brisard kromě udělených čtrnácti žlutých karet také pětkrát vylučoval, mimo jiné také Neymara, který se dostal do roztržky s Alvarem Gonzálezem.
Obránce Marseille hvězda Paříže obvinila dokonce z rasismu, soupeř kontroval prohlášením, že s nenávistnými komentáři přišel právě Neymar. Oba fotbalisté později vyvázli bez trestu, protože pro jejich tvrzení tamní disciplinárka nenašla důkazy.
V Anglii je rekordem také pět vyloučených, stalo se to ve dvou zápasech druhé ligy shodně v roce 1997. Poprvé k tolika červeným vedla hromadná bitka v duelu Chesterfield - Plymouth Argyle, druhý duel Bristol Rovers - Wigan maximum málem trumfnul, protože ke čtyřem vyloučením došlo už v prvním poločase.
Druhá půle už byla zřejmě o něco klidnější, předčasně se z trávníku poroučel už jen jeden hráč za druhou žlutou.
Ve Španělsku byste na čele problematických zápasů našli městské derby Barcelony s Espaňolem z prosince 2003.
Favorizovaná Barca zvítězila 3:1, přestože dohrávala bez Ricarda Quaresmy, Rafy Marqueze a Phillipa Cocuho. Tři červené viděli také fotbalisté Espaňolu. Na rozdíl od předchozích zápisů do dějin tentokrát k tolika vyloučeným nevedla hromadná šarvátka, ale jednotlivá provinění proti pravidlům.
Než se dostaneme k vůbec nejhorším fotbalovým duelům z pohledu karet, sluší se uvést, jak si v této konkurenci vede česká, potažmo československá nejvyšší soutěž.
Podle statistického serveru csfotbal, který v této kategorii shromažďuje data od roku 1954, je tuzemským maximem čtyři červené karty v jednom zápase. Poprvé tolikrát vylučoval rozhodčí Zdeněk Valeš starší v sezoně 1966/67, kdy v duelu Brna s Duklou (2:1) poslal do kabin domácího Petra Svobodu a hostující Jána Geletu, Josefa Masopusta a Františka Kneborta.
Naposledy se podobná divočina odehrála v předposledním kole ročníku 2011/12 v Českých Budějovicích, kam přijela Mladá Boleslav. První tři vyloučení se udála v rozmezí 68. a 73. minuty, poslední v závěru utkání. Provinili se Miloš Brezinský, Ivo Táborský, Petr Johana a Jan Riegel.
Zápasy, v kterých se červenalo vůbec nejvíc, se konaly v temperamentním světě Jižní Ameriky. V derby brazilského města Porto Alegre mezi Grémiem a Internacionalem osmkrát po rvačce v nastaveném čase, utkání skupiny Copa Libertadores 2018 jinak skončilo 0:0.
Nedisciplinovanost těchto týmů se ale nedá srovnat s tím, co se v téže soutěži odehrálo na začátku 70. let: absurdně bouřlivá bitva (a bitka) mezi argentinskou Bokou Juniors a peruánským Sportingem Cristal skončila devatenácti vykázanými hráči. Někteří skončili s vážnými zraněními v nemocnici, jiní vypovídali na policii.
Odporné scény, přezdívané hanlivě „fotbalovým Stalingradem“, překonal v roce 1993 zápas paraguayské ligy mezi Sportivo Ameliano a General Caballero dvaceti vyloučenými a předčasným ukončením. Podle historiků katalyzátorem obří, deset minut trvající potyčky bylo kontroverzní dvojité vyloučení.
Absolutním rekordem, zapsaným také v Guinnessově knize, je 36 červených karet v jednom zápase. Dva fotbalisté ji obdrželi už v první půli utkání páté argentinské nejvyšší soutěže mezi kluby Atletico Claypole a Victoriano Arenas, druhý poločas se proměnil v nechutný chaos a anarchii.
„Byla to šílená mela, kterou rozpoutal domácí hráč číslo sedm, jehož jsem vyloučil v první půli,“ líčil sudí Damian Rubino pro BBC.
Po několika odporných zákrocích se hřiště změnilo v bojiště, na které naběhli zástupci obou laviček a dokonce i fanoušci. Rozhodčí po ukončení duelu v zápise uvedl, že vyloučil všech dvaadvacet fotbalistů ze základních sestav a navrch dalších čtrnáct lidí – náhradníků i trenérů.