Vzpomínáte?
Takzvané pravidlo šesti vteřin vepsali do fotbalových zákonů v roce 1998, ovšem rozhodčí jako by se ho od první chvíle rozhodli svorně ignorovat, tedy až na pár výjimek. Patřil mezi ně i německý sudí Thorsten Kinhöfer, civilním povoláním auditor.
„V první chvíli jsem myslel, že píská faul na mě,“ popisoval zaskočený Vaniak. „Proto jsem pustil míč a on najednou ukázal, že se bude rozehrávat proti nám. Tohle se nedělá.“
Po střele soupeře z ostrého úhlu nejprve veterán ve slávistické bráně v pohodě schoval míč do rukavic. Rozhlédl se, udělal pár kroků vpřed, jenže s výkopem otálel. Když si před něj stoupl soupeř Ninkov, aby mu rozehrávku znepříjemnil a dostal ho pod tlak, Vaniak musel udělat úkrok stranou. A v tom najednou: Pííísk!
Podle časomíry v televizní grafice držel balon třináct sekund, tedy dvojnásobek povoleného času, což je jasný přestupek.
Ale nedivte se, že se tak zlobil, když byl odnepaměti zvyklý na to, že zrovna v tomto konkrétním případě každý rozhodčí přimhouří obě oči a dotyčného brankáře maximálně gestem popožene. I ostatní slávisté se po sobě zmateně dívali, čehož soupeř bleskově využil, rychle rozehrál a byl z toho jeden z nejkurióznějších gólů, který kdy červenobílí v pohárech inkasovali.
A co bude teď?
Jste pro změnu pravidla o držení míče brankářem?
IFAB, což je mezinárodní fotbalová pravidlová komise, přichystala zlepšovák, který má nedobře fungující pravidlo spravit. Doba, po kterou může gólman držet míč v rukavicích, se prodlouží na osm sekund, a pokud do té doby brankář nerozehraje, dostane soupeř k dispozici rohový kop.
Posledních pět sekund by měl navíc rozhodčí odpočítávat na prstech zdvižené ruky. „Mně se to líbí, bude to transparentnější,“ říká bývalý mezinárodní sudí Radek Příhoda. „Podobně jako třeba ve futsale každý uvidí, že rozhodčí už počítá. Ale stejně jako u každé změny platí: až čas ukáže, jestli je správná.“
Slávistický brankář Martin Vaniak (vlevo) diskutuje se svým náhradníkem Janem Hanušem po utkání s Crvenou zvezdou Bělehrad. Slavia navzdory hloupému inkasovanému gólu a porážce 1:2 postoupila dál, doma totiž zvítězila 3:0.
„Data z první vlny testování jsou velmi pozitivní,“ přesvědčuje Patrick Nelson, jeden z členů pravidlové komise, v rozhovoru pro The Times. „Zdá se, že riziko rohového kopu je pro rozehrávající mužstvo dostatečný strašák, vesměs všichni brankáři se snaží míč vrátit do hry co nejrychleji a k trestům takřka vůbec nedochází. Přesně takový byl i náš záměr.“
Novinku už odzkoušela například juniorská anglická Premier League, testy probíhaly také na Maltě nebo v italské Primaveře, kde ale rozhodčí místo rohových kopů nařizovali autová vhazování.
Dosud ve fotbalových regulích stojí: „Brankář smí mít míč pod kontrolou ne víc jak 6 sekund, pak se jej musí zbavit, tj. buď ho vykopnout, vyhodit nebo ho položit či pustit na zem; potom jím i ve vlastním pokutovém území může dál hrát, ale již ne rukou.“
I to mělo svůj vývoj.
Jak se vypořádat s otravným zdržováním brankářů, řeší fotbal po desetiletí. V šedesátých letech ještě žádný časový limit neexistoval, a tak bylo zavedeno pravidlo čtyr kroků: Víc jich s míčem v rukavicích brankáři udělat nesmí!
Vágní předpis nicméně narážel na to, že gólmani mohli balon pustit a zase zvednout. A tak pořád dokola. Platilo to až do roku 1992, kdy opětovné sebrání míče z fotbalových pravidel zmizelo společně se zákazem malé domů, což byla převratná a revoluční změna.
Pravidlo o šesti vteřinách se pak začalo využívat o šest let později.
Když fotbal přestal nudit. Od zakázání malé domů uteklo třicet let |
„Upřímně si nepamatuju, že bych tohle během své kariéry někdy odpískal. Ani jako fanoušek si nevybavím, že bych to viděl na nějakém velkém turnaji,“ uvažuje Příhoda, který mezi lety 2021 a 2023 šéfoval českým rozhodčím.
Má pravdu, že příkladů je fakt málo.
Kromě toho slávistického třeba jeden z olympijských her 2012. Tehdy v semifinále ženského turnaje držela míč příliš dlouho kanadská brankářka McLeodová, její tým místo klidné rozehrávky inkasoval, přišel o těsné vedení nad Spojenými státy, které pak zvládly prodloužení a nakonec braly zlato.
Přece jen méně fatální byl příklad z Evropské ligy v roce 2015. Belgický brankář Mignolet nepustil míč v domácím duelu Liverpoolu s Bordeaux rovných dvacet vteřin. Mimochodem, následnou standardní situaci, z níž padla branka, rozehrával český záložník Jaroslav Plašil.
„Musí to být fakt do očí bijící, aby to odpískali všichni,“ zmiňuje Příhoda. „Uvidíme, co ta změna přinese, věřím, že se potom všechno správně vyhodnotí.“
Na druhou stranu, častý problém se zdržováním díky dílčí změně nejspíš nezmizí. Mnohem víc času gólmani získávají při běžných odkopech od brány v přerušené hře.
Než si vyberou místo, na které položí míč. Než si o tyč oklepou kopačky plné trávy. Než si upraví stulpny. Než gesty nasměrují spoluhráče, kam potřebují. Taky vás vytáčí, když tomu všemu rozhodčí opakovaně přihlíží, aniž by vytáhli žlutou kartu?
Příhoda souhlasí, že: „Tohle chování by se mělo postihovat důrazněji.“
Zatím je tady chystaná změna pro brankáře s balonem v rukavicích, to ostatní třeba může následovat. Čim svižněji, tím lépe!
