"V neděli totiž Augsburg jen remizoval, takže hůř než druzí už skončit nemůžeme," raduje se český fotbalista Jiří Bílek.
Kaiserslautern druhou německou ligu vede dvě kola před koncem o čtyři body před druhým St. Pauli. "Věřím, že si to první místo už pohlídáme," dodává šestadvacetiletý defenzivní záložník, který do Kaiserslauternu přestoupil loni v lednu z Liberce.
Začátky ale v Německu snadné neměl.
"Měl jsem problémy s tehdejším trenérem. Nejdřív mě vyřadil z kádru kvůli tomu, že jsem si nechtěl dát píchnout injekci do poraněné achilovky, potom mě jen jednou posadil na lavičku, jinak jsem nebyl ani v nominaci. Prostě jsem mu nepadl do oka." vzpomíná Bílek.
"Až teprve když byl Šašič čtyři kola před koncem odvolán, tak jsem pak pod koučem, který přišel vypomoci od našich amatérů, až do konce soutěže nastupoval v základní sestavě."
S novým trenérem brzy přišla pohoda
Loni v létě do Kaiserslauternu nastoupil nový trenér Marco Kurz, který předtím vedl tým Mnichov 1860. Mimo jiné někdejší spoluhráč Jiřího Němce v Schalke a Romana Týceho v celku Mnichov 1860.
"Samozřejmě si s sebou přivedl i nějaké hráče, takže v úvodu ligy jsem se na hřiště dostával až jeho střídající hráč. Ale od dvanáctého kola jsem nepřetržitě v základu."
Kaiserslautern hraje na dva stažené záložníky, což Bílkovi vyhovuje.
"Já vlastně nikdy nic jiného než defenzivního záložníka nehrál. Běžný fanoušek si takového hráče leckdy ani moc nevšimne, tenhle post ocení spíš odborníci," směje se Bílek. "Takže pro mě je rozhodující, že trenér je se mnou na tomhle místě spokojený."
V tomto soutěžním ročníku má Bílek na kontě sedmadvacet zápasů, z toho jedenadvacet v základní sestavě. V kolonce góly však u jeho statistik svítí nula.
"No, já vím, je to hrozný, ale já si fakt hledím spíš té defenzívy. Ale párkrát jsem měl ke gólu docela blízko. Nejblíž jednou ve skrumáži před brankou, když gólman vyrazil míč přímo ke mně. Já vystřelil, ale trefil jsem jen protihráče na lajně..."
Pořádné oslavy se teprve čekají
V pátečním domácím zápase Kaiserslautern prohrál doma s Rostockem, který bojuje o záchranu.
"Mysleli jsme, že postup oslavíme po tomhle zápase, jenže oni to zabetonovali, dali nám gól po standardce, my neproměnili ani penaltu a bylo po bodech. Ale věděli jsme, že když v neděli Augsburg nevyhraje ve Frankfurtu, tak že nám postup už nikdo nevezme."
Hráči Kaiserslauternu se proto v neděli sešli v restauraci na místní radnici a v televizi sledovali, jak Augsburg uhrál remízu 1:1.
"Tak jsme vyšli na radniční balkon, protože to s námi přišlo oslavit asi pět tisíc fanoušků," líčí Bílek. "Ale hlavní oficiální oslavy přijdou až po posledním ligovém zápase přímo na našem stadionu, kdy hrajeme právě s Augsburgem."
Bílek se na bundesligu může těšit už dnes.
"Kvůli bundeslize jsem loni v lednu do Německa chtěl. Měl jsem na výběr bundesligovou Bochum, která ale byla na sestup. a pak druholigový Kaiserslautern, který měl dobré vyhlídky na postup," říká dále Bílek.
"Tak jsem zvolil Kaiserslautern, ale přepočítal jsem se. Zatímco Bochum se v bundeslize zachránila, tak Kaiserslautern do ní nepostoupil. Prostě jsem si tu bundesligu o rok odložil."
Nečeká jenom na bundesligu
Ale Bílek v příštích měsících nebude netrpělivě čekat jen na nejvyšší německou soutěž.
"Stejně tak budu čekat na potomka. Přítelkyně Dagmara má termín desátého září. Ale zatím nevíme, jestli to bude kluk, nebo holka. Samozřejmě to vědět chceme, ale on se prý ten plod při dosavadních ultrazvukových vyšetřeních vždycky otočil tak, že se pohlaví určit nedalo."
A co mu říká fakt, že jeho strýc Michal Bílek vede české národní mužstvo?
"Je mi jasné, kam míříte. Ale zavoláme si tak jednou za dva měsíce na obligátní téma jak se máš. O reprezentaci při těch telefonátech nepadlo ani slovo. Pochopitelně bych se do nároďáku dostal rád, ale to se nejdřív budu muset pořádně ukázat v té bundeslize. Pak by se mě možná Michal neptal jen na to, jak se mám," uzavřel Bílek.
