Vyzvedl nejstarší Emu ve škole, za Elvou spěchá do školky a mezitím se doma po poledni probudí dvouletý Jáchym. A dál? Tradá z Hoffenheimu na dvoutýdenní dovolenou do Krkonoš.
Když jste v pondělí oznamoval, že vaše angažmá končí, zlomil se vám hlas a nestačil jste si utírat slzy.
Já nejsem brečící typ, takže to musím vysvětlit. K rozhovoru pro klubovou televizi jsem si sedl asi deset minut poté, co mi sportovní ředitel řekl, že mi Hoffenheim neprodlouží smlouvu. Prala se ve mně spousta pocitů, přesto jsem si nakázal: Hlavně nefňukej! Jenže za kamerou stáli dva kluci z klubového štábu a oba buleli ještě dřív, než jsem stačil říct slovo. Najednou jsem byl naměkko, protože mi docvaklo, že už nic dalšího nebude. Musím říct, že jsme si to video chtěli večer pustit s manželkou, ale stačila chvilka a neměli jsme srdce to dokoukat celé.
Sparta mě musí chtít a já si musím být jistý, že Spartě můžu pomoct. Pokud to do sebe všechno zapadne, nehleděl bych na to, v jaké situaci se zrovna Sparta nachází. Prostě bych se vracel domů.