Než řízný obránce nasedl s černými kopačkami v ruce do autobusu směr hotel, kde je ubytovaná i olomoucká Sigma, vyprávěl na hřišti ochotně také o tom, kolik chybělo, aby si zahrál ve Spartě.
Nejdřív ale řekněte, jak je na tom vaše achilovka.
Věřím, že v pohodě. Neviděl bych v tom velký problém. Bohužel na Slovensku se v zimě umělé trávě nevyhneme a pro operovanou achilovku to není ideální. Důležité je, že se nic nepoškodilo, byla to asi reakce na zátěž. Na přírodní trávě už to byl úplně jiný pocit.
Martin Škrtel na tréninku Trnavy během zimní přípravy na Maltě.
Užil jste si první trénink na Maltě?
Cítím se trošku unavený, celou noc jsem cestoval. Nešťastný let, ale chtěl jsem být co nejdřív tady, připojit se k mužstvu a absolvovat co nejvíc tréninků. Po tom úvodu, kdy se dost běhalo, se mi achilovka ozvala, proto jsem zůstal doma na doléčení. Jsem rád, že jsem tady. Uvidíme, jestli budu v pondělí hrát zápas.
Užíváte si fotbal po návratu na Slovensko?
Co mi v mém věku jiného zbývá. Vím, že fotbalových roků přede mnou už není moc, tak se snažím užít každý trénink, každý zápas naplno. Kvůli operaci jsem nehrál dlouhou dobu, fotbal mi chyběl. Jsem rád, že můžu být v klubu, který miluju. S dobrými hráči, s dobrými lidmi. Potom fotbal chutná ještě víc.
Olomouc v předstihu vyhrála Malta Cup. Víc si cením obratu nad Trnavou, řekl Jílek |
Trnava byla volbou vašeho srdce?
Dá se to tak říct. Každý věděl, že jsem fanoušek Trnavy od dětství. Když jsem se vracel na Slovensko, tak přicházela do úvahy pro mě jen dvě mužstva - Trenčín a Trnava. Nejvážnější zájem byl jen z Trnavy, proto bylo rozhodování lehčí.
Takže jste si splnil dětský sen?
Určitě. Každý má sny a mužstva, kde chce hrát. Mně se splnil sen, že jsem hrál v Liverpoolu. No a druhý sen byl, že když se jednou vrátím na Slovensko, chtěl bych si zahrát před trnavskými fanoušky, což se mi plní.
Zažil jste natřískaný stadion Fenerbahce i liverpoolský Anfield. Jaké pro vás je hrát třeba v Pohronie?
To není jen o Pohronie, ale o každém stadionu, protože byly prázdné zčásti kvůli covidové krizi a zčásti kvůli nešťastným rozhodnutím. Bohužel my jako sportovci to musíme akceptovat. Představoval jsem z tohoto pohledu návrat jinak, že lidi budou na stadionu. V létě to ještě bylo OK, nějaká atmosféra byla, ale poslední kola před prázdnými tribunami nebyly nic pozitivního. Realita je taková, musíme se s tím vyrovnat. Věřím, že nařízení se rozvolní, covid se dá zase na ústup, jako to bývá vždy před létem, a lidi na tribunách přibydou.
Odehrál jste dvanáct zápasů. Jak hodnotíte slovenskou ligu?
Je zbytečně podceňovaná. Měl jsem možnost hrát v Anglii, Turecku a samozřejmě, že se to nedá porovnat, ale zápasy mají svou kvalitu. Nastupuje dobrý mix hráčů - zkušení, střední generace i perspektivní mladí. Nedá se říct, že by to bylo pro mě lehké. Věřím, že když přibydou lidi na tribunách, atmosféra bude lepší, tak úroveň zápasů i ligy půjde ještě nahoru.
Máte největší úspěšnost soubojů ze všech hráčů ligy. Těší vás, že si držíte kredit i po návratu a pomohl jste Spartaku na druhé místo?
Četl jsem, že mám osmdesát procent, mně vycházelo ještě víc, ale možná jsem se zmýlil. Od toho jsem tam, abych mužstvu pomohl v tom, v čem jsem nejlepší - soubojovost, agresivita. Není to jen o mých soubojích, ale o celé hře mužstva dopředu i dozadu. Věřím, že se nám budou vyhýbat zranění, zůstaneme v plné síle, vrátíme se do formy, kterou jsme měli a budeme plnit naše cíle.
Před dvěma lety jste jednal také se Spartou. Jak to bylo blízko?
Před dvěma i třemi. Nejblíž jsme k tomu byli, když jsem předčasně ukončil působení v Atalantě. Ozvala se mi Sparta, vážně jsem o tom přemýšlel, ale pak se mi ozval Başakşehir a priorita má i celé rodiny byla zůstat v Turecku. Nabídky od pana Křetinského a Tomáše Rosického jsem si vážil, byl jsem za ni vděčný. Dost o mě stáli. Poděkoval jsem jim a rozhodl se jinak.
Vzpomněl jste si při jednání na zápasy Sparty s Liverpoolem?
Vzpomněl. Pamatuji si, že když jsem za Liverpool nastupoval, celý stadion Sparty pískal. Byla by otázka, jak by na můj příchod fanoušci zareagovali. Věřím, že bych je výkony přesvědčil, že by už nepískali, ale tleskali.
Proč pískali? Protože brali federální derby prestižněji?
Asi jo. Byl to následek toho, že jsem tam předtím hrál se Slovenskem, porazili jsme Česko 2:1 a fanoušci to brali zřejmě citlivěji.
Martin Škrtel ve slovenském dresu v zápasech proti Čechům.
Nejkrásnější časy jste zažil v Liverpoolu.
Byl to vrchol kariéry ať už po stránce fotbalové, tak soukromé, protože se nám tam narodil syn. Liverpool navždy zůstane v našich srdcích, ale taktéž bych to přirovnal k působení v Başakşehiru, kde jsme vyhráli turecký titul v konkurenci Besiktase, Galatasaraye, Trabzonu či Fenerbahce, to je velký úspěch. I když to byly jen dva roky, které skončily dost nešťastně zraněním achilovky, dá se to porovnávat. Možná to bylo nejkrásnější období společně s Liverpoolem.
Jaký zážitek vám naskočí v souvislosti s Liverpoolem?
Každý zápas. Těch dobrých bylo moc, těžko vybrat jeden, ale když jsme vyhráli Anglický ligový pohár a mně se podařilo vstřelit ve Wembley gól, tak to si budu pamatovat navždy.
Škrtel = Liverpool? Po osmi a půl letech ne. Novou adresou je Fenerbahce |
V Liverpoolu jste skončil pod manažerem Kloppem. Jaký byl?
Osobitý. Byl jsem s ním jen půlsezonu. Měl své představy, hodně věcí změnil, když přišel do Liverpoolu, ale přineslo to úspěch. Jsem rád, že mužstvu se pod ním daří a doufám, že v takové formě s takovými výsledky bude pokračovat.
Vy zůstanete v Trnavě i další sezonu?
Byl tady prezident klubu, mohl jste zeptat i jeho. Já to neřeším, užívám si, že jsem tady, opět součástí mužstva. Do konce sezony jsou čtyři měsíce. Věřím, že mi bude sloužit zdraví a po úspěšné sezoně, pro mě i pro klub, se k tomu vrátíme a řekneme si co dál.
A co dál po kariéře?
Těžko říct. I když bych už asi měl, ještě jsem nad tím nepřemýšlel. Ale celý život dělám fotbal, takže dejme tomu něco při fotbale.
