Dámy a pánové, je čas na exkurzi impozantní historií. Toto je dvacet titulů slavného klubu z Old Trafford. Toto je dvacet titulů, které Manchester United v pondělí vítězstvím nad Aston Villou zkompletoval.
Titul číslo 1, 1908: Třicet let od svého založení dojel klub k prvnímu mistrovskému titulu. Jeho základy položilo mužstvo s hráči jako Sandy Turnbull, Dick Duckworth, Alex Bell či kapitán Charlie Roberts hned na počátku, kdy vyhrálo třináct ze čtrnácti prvních zápasů, z toho deset v nepřetržité řadě. Jednou z odměn byl zájezd do Rakousko-Uherska čili do mocnářství, jehož součástí bylo i Česko.
Titul číslo 2, 1911: Tento titul už se slavil na Old Trafford, jenž je sídlem United dodnes. V rozhodujícím utkání porazil tým 5:1 Sunderland. Další sezona však skončila hlubokým rozčarováním, tým skončil až třináctý. V Manchesteru je snadné věřit na nešťastnou třináctku, neboť právě ta předznamenala dlouhá léta čekání na další triumf.
Titul číslo 3, 1952: United doma poráží 6:1 Arsenal, píše se 26. duben 1952. Tři góly střílí Jack Rowley, který jich dal v sezoně rovných 30. Další dva zásahy si připisuje Stan Pearson, druhý nejlepší střelec mužstva, který nasbíral celkem 22 tref. Vysoké vítězství korunuje United na anglického fotbalového krále, přitom tohoto krále neviděla Anglie na trůně 41 let. A hlavně, byl to první titul pod legendárním trenérem Mattem Busbym. Charismatický muž přišel ke klubu v roce 1945 a přebíral jej v troskách: na 14. místě a bez stadionu, který byl zničen německými bombami. Tři roky musel kvůli tomu klub nastupovat na Maine Road, v lůně městského rivala City. Ale titul se už slavil na Old Trafford před více než padesáti tisíci fanoušky, u nichž se mísilo nadšení s dojetím.
Titul číslo 4, 1956: Vrcholí velká éra takzvaných Busby Babies. Hráči byli zbožňování díky svému mládí i krásnému fotbalu, který předváděli. Mimo jiné šlo o Duncana Edwardse, Bobbyho Charltona, Billyho Foulkese či Dennise Violleta. "V té době kluby sázely na zkušené hráče, ale Busby za pomoci sítě skautů přivedl mladé kluky zapálené pro fotbal a vybudoval z nich velký tým. Byl to do té doby nevídaný experiment, který pak přebírali i ostatní," líčil Bobby Charlton.
Titul číslo 5, 1957: Velká jízda Busbyho dětí pokračovala a nezdálo se, že by měla brzy skončit. Jak tragický omyl to byl! Letecká katastrofa v Mnichově z 6. února 1958 zničila výjimečnou generaci, z těch nejslavnějších hráčů přežili jen Charlton a Foulkes. Na černé listině mrtvých zůstalo tehdy osm fotbalistů, mezi nimi i Duncan Edwards, nejtalentovanější z talentovaných. Když na nemocničním lůžku v Mnichově umíral, uslyšel od něj Jimmy Murphy, Busbyho asistent: "Jimmy, kdy je výkop zápasu s Wolves? Nechci o něj přijít..."
Titul číslo 6, 1965: Busby však přežil a heroicky začal budovat nové "děti". Tentokrát si ale pomohl i koupí hotových hráčů, třeba Denise Lawa, Briana Kidda a především George Besta. A s nimi opět triumfoval. Ihned po tragédii Busby nakázal Murphymu: "Jimmy, zvedni náš prapor." Nyní tento prapor opět vítězně zavlál, navzdory všemu.
Titul číslo 7, 1967: Z výkonů Besta se tají dech. Fanoušci se shodují, že žádný takový fotbalista s tak mohutným přírodním talentem se na ostrovech - mnozí přísahají, že na celém světě - ještě nenarodil. Báječný je Charlton i další a výsledkem je sedmý titul, o rok později též triumf v Poháru mistrů. United byli prvním anglickým klubem, který trofej získal, finálovou výhru 4:1 nad Benfikou započal nádherným sólem Best. "Nepamatuji si, jak jsem se dostal ze hřiště a že jsem byl na slavnostní večeři, vím pouze z fotek," vzpomínal později famózní útočník, který se ještě na trávníku opil jako... Jako Best. Zbožňovaný muž se později prakticky upil a United opět začali držet v anglické lize dlouhý půst bez titulu. Mimochodem, v roce 1967, kdy United slavili v Anglii posedmé, přestoupil jistý pětadvacetiletý skotský útočník z Durfermline do Rangers. Jmenoval se Alex Ferguson...
Titul číslo 8, 1993: Střih! Fergusonovi už není pětadvacet. Je mu jedenapadesát a cítí satisfakci, protože když v roce 1986 nastupoval ke klubu, který spíš nedůstojně vrávoral, konaly se proti němu protestní demonstrace. To vše teď ale bylo zapomenuto. Tým nastartoval skvostnou éru, v bráně měl Petera Schmeichela, v poli Ryana Giggse, který je tam doteď (!) a především vůdce Erica Cantonu. "Eric byl jiskrou, která vše zažehla," vzpomínal David Beckham, jenž byl tehdy mladíček. Byla to velká sláva, ale přesto: vyjádřeno počtem titulů, vedl tenkrát Liverpool nad United poměrem 18:8. Dohnat ho? Či dokonce ho v relativně brzkém času předehnat? To se zdálo skoro pravděpodobnější, že Británie získá zpět Indii.
Titul číslo 9, 1994: Historický double, neboť kromě obhajoby titulu se klubu podařilo vyhrát i FA Cup.
Titul číslo 10, 1996: Za roční pauzou bez titulu stojí patrně i zkrat Cantony, který v lednu 1995 napadl stylem kung-fu fanouška a vyfasoval osmiměsíční distanc. Nebýt toho, možná by Fergusonův výběr neskončil v květnu 1995 bod za Blackburnem a neprohrál by o gól s Evertonem finále FA Cupu. Další sezonu začalo mužstvo porážkou 1:3 od Aston Villy a v posměšném duchu se o Manchesteru psalo že "s dětmi vyhrávat trofeje nelze". Už Busbyho děti ovšem ukázaly, že lze a ty Fergusonovy na to navázaly. Nicky Butt, Paul Scholes, Beckham, Giggs či bratři Nevillové urvali jubilejní desátý titul o čtyři body před Newcastlem. A ve finále FA Cupu porazili United 1:0 Liverpool brankou z 85. minuty. Její autor? Hříšník Cantona.
Titul číslo 11, 1997: Titul, který patří i českému záložníkovi Karlu Poborskému, jenž po stříbrném Euru 1996 do United přestoupil. Oslavy triumfu však brzy zkalila bezmála šokující informace. "Chci se konečně bavit životem, končím," oznámil nečekaně Cantona. Bylo mu teprve jedenatřicet.
Titul číslo 12, 1999: Treble! Zisk anglického titulu, FA Cupu i poháru pro vítěze Champions League = absolutně nejúspěšnější rok v dějinách klubu. Právě finále proti Bayernu Mnichov je velmi památné, United unikli z porážky 0:1 dvěma góly v posledních vteřinách. Při cestě za úspěchy bylo mužstvo neporaženo ve třiatřiceti zápasech, impozantní série začala 26. prosince 1998. Přesto se konal velmi dramatický boj o anglického mistra, Manchester se jím stal jen o bod před Arsenalem.
Titul číslo 13, 2000: Bez urážky, ale tohle byla skoro nuda. 1. Manchester United 91 bodů, 2. Arsenal 73 bodů...
Titul číslo 14, 2001: Ne tak obrovská, ale pořád zřetelná dominance pokračovala: 1. Manchester United 80 bodů, 2. Arsenal 70 bodů. Třetí byl Liverpool a začal se pomalu ošívat. Na tituly už vedl jen 18:14...
Titul číslo 15, 2003: Celkem dlouho se zdálo, že tentokrát může Liverpool naopak odskočit, stál si dobře, místo toho ale United jeho náskok opět snížili. Van Nistelrooy, Rio Ferdinand, Giggs, Scholes prokázali sílu, když přejeli Liverpool a pak i obhájce z londýnského Arsenalu, jenž se po Liverpoolu držel na čele. Rozhodnutí přinesl první květnový víkend: v sobotu nizozemský kanonýr Ruud van Nistelrooy ve svém stém zápase za United smetl hattrickem Charlton, o den později prohrál Arsenal senzačně doma s Leedsem. "Zazvonil mi telefon a volal přítel, že Arsenal pět minut před koncem prohrává," popisoval Ferguson chvíle těsně před oslavami. "Byla to pro mě neuvěřitelně dlouhá pětiminutovka." Když ale skončila, Manchester nemohl být předstižen. Arsene Wenger, kouč Arsenalu, kysele prohlásil, že jeho tým je beztak nejkvalitnější na ostrovech. "Tabulka vám moc za pravdu nedává, že?" vzkázal mu s neskrývanou ironií obránce Rio Ferdinand.
Titul číslo 16, 2007: Dvacet let na lavičce United oslavil Ferguson svým devátým titulem. "Všichni v klubu - fanoušci, hráči i lidé okolo nich - byli skvělí!" křičel kouč do mikrofonu při mistrovských oslavách, při nichž trofej přebrali Giggs a Garry Neville z rukou přeživších Busbyho "dětí". Ještě před sezonou však musel Ferguson řešit ožehavý problém: na mistrovství světa 2006 vzplály při utkání Portugalska a Anglie vášně mezi Cristianem Ronaldem a Wayne Rooneym, vypadalo to na těžkou nenávist. "Mám-li zakopávat válečnou sekyru, pak jedině do Ronaldovy hlavy," pronesl údajně Rooney. Jenže hlavy pak vychladly natolik, že ti dva nastříleli víc než třetinu gólů týmu, který jel po mistrovské dráze. "Wayne je jako můj bratr," prohlásil dokonce Ronaldo a jizvu po sekyře neměl.
Titul číslo 17, 2008: Dvanáct kol před koncem Premier League si Arsenal vypracoval na čele pětibodový náskok a jeho kouč Wenger prohlásil: "Věřím, že cestu za titulem zvládneme." Že si raději nezacpal pusu! Jako by touhle větou vlastní hráče uhranul, ti následně nevyhráli pět ligových zápasů v řadě.
V čele se díky tomu ocitl Manchester a zaslouženě došel za obhajobou. Tým nastřílel v soutěži nejvíc gólů (80), nejméně jich inkasoval (22) a hlavně měl ve svém středu absolutně největší hvězdu celé sezony. "Cristiano Ronaldo není jen nejlepším v Anglii, ale na celém světě," řekl o portugalském záložníkovi trenér mistra Alex Ferguson. Ronaldo byl jednoduše úžasný, kromě toho, že tvořil hru, stal se i nejlepším střelcem ligy: zaznamenal 31 branek a byl teprve pátým hráčem historie Premier League, který se dostal přes 30 gólů v sezoně. A jen tak na okraj, Arsenal skončil až třetí, předstihla ho i Chelsea...
Titul číslo 18, 2009: Máme tě, Liverpoole! "Teprve až Liverpool v počtu titulů překonáme, bude to ohromné. Musím ovšem přiznat, že jsem nikdy netrénoval kvalitnější tým než tento," tvrdil Ferguson, který však po sezoně ztratil Cristiana Ronalda, jenž odešel za 80 milionů eur do Realu. Na celé planetě nestál žádný fotbalista nikdy tolik.
Titul číslo 19, 2011: Fanfáry, prosím! Nejúspěšnějším klubem anglického fotbalu se stává Manchester United! "Cítím o to větší euforii, že jsme srazili Liverpool, který jako odchovanec a stálý fanoušek Evertonu nemám rád," rýpl si s chutí útočník Rooney. Zato veterán Giggs mluvil s pohnutím: "Je to okamžik, pro který žijete. Důvod, proč v sedmatřiceti stále hraju fotbal." Je kouzelné v této souvislosti připomenout, že když v roce 1994 získal Ferguson druhý titul s kádrem, kde byl i Cantona, vyvěsili liverpoolští fanoušci transparent: "Au revoir, Cantona! Přijďte, až ligu vyhrajete osmnáckrát!" Teď už v Liverpoolu takhle veselo rozhodně není... Při překonávání rekordu na Manchester nikdo neměl, tým si do 23. kola držel neporazitelnost.
Titul číslo 20, 2013: Stalo se toto pondělí. Titul je opět na tom nejkrásnějším místě fotbalového světa, jak o Old Trafford básní Ferguson. Těžko se mu oponuje.