Ve středu je to přesně 50 let, kdy letecká havárie navždy ovlivnila fotbal na ostrovech, a především slavný Manchester United.
V letadle zemřelo 23 ze 44 pasažérů, sedm hráčů Manchesteru zahynulo na místě, ten osmý podlehl těžkým zraněním po 15 dnech v nemocnici. Jmenoval se Duncan Edwards, byl srdcem mužstva a měl se vedle Pelého či Maradony stát budoucí legendou. Ve 20. století neměla Anglie mladšího reprezentanta.
„Pokaždé, když se ráno probudím, vzpomenu si na ten strašný den, který nám všem změnil život. Proč potkal zázrak zrovna mě?“ vzpomíná 70letý Sir Bobby Charlton, jenž za Manchester odehrál nepřekonatelných 759 zápasů.
Přežil a dlouho si to vyčítal. Dnes říká: „Už nemám problém hovořit o mrtvých kamarádech, protože jsem pyšný, že jsem s nimi mohl hrát.“
Byla to doba, ve které se hráči Manchesteru United stávali postrachem Evropy. V letech 1955 a 1956 vyhráli anglický titul, chtěli se přetahovat s Realem Madrid o evropský trůn. „Kdybychom zůstali pohromadě, nastala by éra United,“ říká Charlton, legendární záložník s dalekonosnou a dělovou střelou.
Vyhlášený trenér Matt Busby tehdy vytvořil vítěznou mašinu z mladíčků, kteří měli uchvátit svět.
Jenže Busbyho děti, jak se mužstvu přezdívalo, potkala mnichovská tragédie. Zrovna se vracely z Bělehradu, kde uhrály remízu 3:3 a postoupily do semifinále Poháru mistrů. Jenže na letišti v Mnichově, kde letadlo dotankovalo palivo, zůstal fotbalový osud v troskách.
Celá zadní část letadla s hvězdami Manchesteru zmizela. Na konci ranveje ležely před 50 lety roztříštěné fotbalové naděje. Obránce Bill Foulkes vzpomíná: „V šoku jsem vyskočil z letadla a jen utíkal a utíkal.“
Sedm hráčů bylo na místě mrtvých, těžce zraněný kouč Busby přežil jen díky silné vůli, rychlému zásahu lékařů a štěstí. Dva stabilní hráči Berry a Blanchflower už se k fotbalu nikdy nevrátili, osmnáctiletý velšský útočník Morgans, kterého vynesli z hořícího letadla až po pěti hodinách jako posledního, se nikdy nezbavil noční můry. „Zkusil jsem se vrátit, ale nemohl jsem se soustředit. Ještě dnes si každé ráno prohlížím fotku s naší sestavou z Bělehradu,“ vyprávěl nedávno Kenny Morgans.
Když jako teenager přišel do Manchesteru, bydlel v podnájmu dva pokoje od Edwardse a pět od Tommyho Taylora. Oba kamarádi v Mnichově zemřeli: „Jako bych ztratil bratry.“
Nešťastný Morgans se vrátil do rodného města Swansea, v 28 letech ukončil kariéru a otevřel si hospodu. Přesně o rok později Manchester United vyhrál Pohár mistrů, jako první anglický tým vůbec. Ve finálovém prodloužení porazil Benfiku Lisabon 4:1, když dva góly vstřelil Bobby Charlton, muž, který přežil.
Nakonec přežila i přezdívka Busbyho děti. Celý svět ohromeně sledoval, jak zdevastovaný tým povstal z popela. Po slavném finále s Benfikou to bylo poprvé a naposledy, kdy lidé viděli trenéra Busbyho plakat. Psal se 29. květen 1968. Od mnichovské tragédie uplynulo 10 let, 3 měsíce a 23 dní.
