V plejádě slavných hráčů na ní nechybí ani Nedvědova stopa. "Je hned vedle Zoffa a Platiniho," popsal Koller. "Kouknu na ni a běžím dál."
Individuální trénink patří k privilegiím sedmatřicetiletého útočníka, který už druhým rokem hraje v třetiligovém francouzském Cannes. Koller je jediným členem týmu, jenž žije v 55 kilometrů vzdáleném knížectví, trenér mu proto odpouští odpolední tréninky.
"K běhání se přemlouvat nemusím. Já stejně nikdy nic nešidil," připomněl. "Navíc mám okruh kousek od pláže, je to příjemné." Má i klid. V sezoně jej občas zastaví turisté, kteří ho poznají, zato místní ho nechávají být.
"V Monaku je taková směsice profesí a národů, že si nějakého fotbalisty nevšimnou. To by se museli zastavovat pořád," usmívá se. Zato v Cannes si Kollera považují.
Klub chce do druhé ligy, od postupové pozice ho dělí jediný bod. A český fotbalista deptá soupeře stejně jako kdysi v národním týmu: s 11 góly je nejlepším střelcem soutěže. "Z fotbalu mám pořád radost," líčí. "Našel jsem klub, který mi vyhovuje. Už jsme se dohodli, že prodloužím smlouvu o další rok."
Mondénní Cannes je proslavené filmovým festivalem, na něm Koller ještě nebyl. Ale nevadí mu to: daleko víc si cení, že klub funguje na profesionální úrovni. "Máme podmínky jako v první lize. Většinou trénujeme dopoledne, je tady doktor, kondiční trenér, fyzioterapeut i maséři."
K jeho pohodě přispívá i to, že si náramně rozumí s mnohem mladšími spoluhráči. Ovšem chvíli trvalo, než překonali respekt. "V létě jsme postavili nové mužstvo, zůstali jen čtyři hráči. Ale noví brzy zjistili, že jsem úplně normální, a dělají si legraci i ze mě," popisuje. "Cítím se mezi nimi mladší a těší mě, že si něco vezmou z mého přístupu."
K pohodě přispívá i místní klima. Díky němu je fyzicky fit. "Tady je pořád teplo, regeneraci pomáhá moře," uvedl. "Chodím se máčet do vln už v březnu, slaná voda prospívá nohám. Když je moře ledové, stoupnu si do něj po kolena."
Na Azurovém pobřeží si užívá nejen fotbalu, ale také rodinného života. Třetí liga se většinou hraje v pátek, přes víkend tak s manželkou a dětmi může jezdit na výlety. "Jezdíme hodně lyžovat. V dosahu sta kilometrů máme šest středisek," připomněl.
"Taky chodíme bruslit na kluziště u přístavu." Na hokejové zápasy to ale není. Přitom Koller je hraje moc rád. "Hokej mi chybí. Po sezoně na podzim všichni fotbalisté chodí na tradiční zápasy, ale tady to nejde," posteskne si. Víc "stížností" od něj ale nečekejte. "Mám pohodu, nic mi nechybí," pochvaluje si.
