Třiadvacetiletý záložník má tak na startu roku 2008 za sebou první půlrok pětiletého kontraktu, který podepsal sWislou Krakov, po podzimu jasně vedoucím mužstvem polské ligy.
Nejdražší letní posila polského velkoklubu ale zároveň začala poznávat nástrahy podobných přestupů - z širokého kádru se jen obtížně prosazuje do základní sestavy. "Přesto na letošní rok budu vzpomínat jen v dobrém," říká fotbalista, který závěr roku trávil na dovolené v Čechách.
"Dostal jsem se na mistrovství Evropy jedenadvacítek, kde jsem hrál každý zápas, a přestupem do zahraničí se splnil můj sen."
V Polsku je však vaše pozice hodně těžká a ne vždy se v zápase Wisly dostanete na hřiště...
Je pravda, že jsem ještě nedostal tolik příležitostí, jak jsem byl zvyklý z předcházejících mužstev. Čekám, že šance přijde.
Jak se s tím člověk smiřuje?
Byl to pro mě rozdíl, v Hradci jsem hrál stabilně, v Teplicích pak také, teď to bylo něco nového. Ale konkurence ve Wisle, která na tom je v Polsku podobně jako u nás Sparta, je velká.
Kdo tam je vaším největším konkurentem?
V současnosti na mých postech hrají zkušení třicátníci, a tak budu muset asi chvíli počkat a zabojovat o místo.
Jak vnímáte tlak ze strany vedení, které vás v létě přivedlo jako nejdražší posilu? Stále cítím, že mi věří, ale zároveň hodně očekávají. I na Wislu byla přestupová částka za mne dost vysoká, proto smlouva zněla na pět let, abych třeba po dvou neodcházel. Cítím však, že mi chtějí dát větší šanci. Sice většinou nejsem v základní sestavě, ale s výjimkou dvou utkání jsem se vždycky na hřiště dostal.
|
Tomáš Jirsák |
Wisla po podzimu polské lize jasně kraluje, má na prvním místě desetibodový náskok. S tím je asi v klubu spokojenost.
Určitě, protože o ničem jiném než o titulu a o Lize mistrů se ve Wisle nemluví. Loni mužstvo skončilo v lize osmé a bylo z toho velké zklamání. Proto před sezonou přivedli mladého, ambiciózního trenéra, dali dohromady mužstvo většinou ze zkušených hráčů a zatím to funguje. Mužstvo se rozjelo tak, že jsme za celý půlrok ani jednou neprohráli. Abych pravdu řekl, taková série, to jsem ještě nezažil.
Nic jiného než titul tedy asi nepřipadá na jaře v úvahu?
Od prvního zápasu se o tom nepochybuje. Dokonce je to v tuto chvíli tak daleko, že s titulem už všichni počítají, a spíš koukají výš, mají před očima Ligu mistrů a účast v její základní skupině. Už třeba proto, že se Polsko chystá na pořádání mistrovství Evropy a oni se chtějí zviditelnit a přitáhnout diváky.
S těmi ale Wisla problémy nemá, návštěvy na vaše domácí zápasy se pohybují mezi patnácti a dvaceti tisíci diváky.
Tak to je asi největší rozdíl mezi českou a polskou ligou. Fanoušci chodí a těch dvacet tisíc lidí celý zápas fandí a zpívá chorály, Wisla má snad v každém městě svůj fanklub, není výjimkou, že s námi na zápas ven jede pět tisíc lidí.
Připomněl jste už mistrovství Evropy, které v Polsku a na Ukrajině proběhne v roce 2012. Krakov je jedním z míst, kde se bude hrát. Jak je na tom váš stadion?
I v Polsku jsou cítit obavy, aby z toho nebyla velká ostuda. U nás se sice stadion přestavuje a dvě tribuny už jsou hotové a tam problém nebude. Ale ostatní stadiony na tom jsou mnohem hůř, některé se ještě ani nezačaly stavět. Asi budou mít problémy vše včas dokončit, dělá si z toho tam legraci i tisk, píšou, že to bude největší propadák v historii fotbalu. Tak uvidíme.
Vy za sebou máte teprve první půlrok pětiletého angažmá, co bylo nejtěžší po začátku?
Samozřejmě si člověk musel zvyknout na jiné prostředí, na jiné prostředí v klubu, ve kterém je tým kolektivem na hřišti, ale mimo stadion si jde každý po svém. V tom je asi největší rozdíl. Zpočátku si člověk musí zvyknout i na jiný jazyk.
Tam ale velký problém snad nebyl?
Určitě je to jednodušší než jinde, ale chvíli člověku trvalo, než pochopil některá jejich slova. Když se ohlédnete za posledním půlrokem, sportovní přání do nového roku z toho zřejmě vyplývá. Určitě je potřebné zdraví a spokojenost v rodině. Pak bude člověk spokojený i na hřišti. V tom vidím základ.
