V Manchesteru City se před deseti roky uvedl bouračkou, jindy vozil na sedadle spolujezdce balík peněz, „protože je bohatý“, po hráči z juniorky házel šipky, podpálil vlastní byt, trenéři ho střídali za odfláknutá zakončení...
Chvíli dřel, chvíli se flákal. Někde chvíli zářil, jinde zcela vyhořel. Talentu má přitom na rozdávání, v jeho hlavě se však snad nelze vyznat.
A že by s věkem snad zmoudřel a sekal dobrotu?
Ne. Ani na prahu třicítky se Balotelli nezměnil. Když už se zdá, že konečně tvrdě maká, střílí pravidelně góly a dodržuje životosprávu, udělá jeden, dva, tři, čtyři kroky vedle.
A je zle.
Jako když před třetí sezonou v Nice dorazil na soustředění s nadváhou a v týmu, kde na své poměry válel, se během pár týdnů se všemi rozhádal. V zimním přestupním období raději odešel.
Jako nyní v Brescii.
„Velmi nás zklamal,“ reaguje majitel klubu Massimo Cellino. Ten už minulý týden vyjádřil lítost, že útočníka s pochybnou pověstí angažoval.
„Nebrali jsme ho kvůli pozornosti médií. Myslel jsem, že se bude v klubu ze svého domovského města cítit dobře. Že nám na hřišti opravdu pomůže. Mýlil jsem se. Mario žije podle vlastních pravidel. Člověk mu něco řekne a on udělá pravý opak,“ uvedl Cellino.
Jak si vedlBalotelliho čísla v posledních třech týmech Nice (2016-2019): 76 startů/43 gólů Marseille (2019): 15/8 Brescia (2019-?): 19/5 |
Šéfovi Brescie došla s Balotellim trpělivost už po podzimu. Během listopadu se útočník na tréninku pohádal s tehdejším koučem Fabiem Grossem, nedlouho na to i s Cellinem.
„Grossův předchůdce Eugenio Corini měl s Mariem až přílišnou trpělivost. Toleroval pár pozdních příchodů, několik vypuštěných tréninků...“ líčil Cellino.
Ani nové prostředí zkrátka Balotelliho nenastartovalo. Nepomohla ani vidina potenciální nominace na Euro 2020, o níž se po hráčově návratu do vlasti začalo spekulovat. Nečekanému comebacku do národního týmu by nahrávalo, že jej vede Roberto Mancini, který má k fotbalistovi vřelý vztah.
Balotelli, kterému se přitom poměrně dařilo na předchozích francouzských štacích v Nice a Marseille, se prostě k příkladné práci nevybičoval.
I proto mu bylo řečeno, že v lednovém přestupním termínu může odejít. On to však odmítl. Před koronavirovou pauzou nedal gól v šesti zápasech po sobě, po ní se vrátil ve špatném fyzickém stavu a za poslední týden minimálně dvakrát nedorazil na trénink.
Majitel Cellino mu nabídl podmínky předčasného ukončení kontraktu, který by měl trvat ještě dva roky. Balotelli však odmítl a přivolal si na pomoc advokáty: po svém zaměstnavateli požaduje odškodnění ve výši 400 tisíc eur (10,7 milionu korun). Tvrdí, že mu klub neumožnil trénovat.
Cellino marně doufal, že se právnické bitvě vyhne. „Beru to ale tak, že prostě odchází. Jinak to ani nejde. Hlavou už s námi stejně dlouho není.“
Brescii, v níž působí také dva čeští fotbalisté Jaromír Zmrhal a Aleš Matějů, také nahrává klauzule v Balotelliho smlouvě - pokud sestoupí, hráčův kontrakt vyprší. Pravděpodobně tak nehrozí, že by v klubu mohl ještě dva roky trucovat.
„Vzhledem k naší situaci tak v létě zřejmě bude volný,“ uvedl šéf posledního týmu italské ligy.
