Ona šňůra, trvající dechberoucích 251 zápasů, skončila v neděli, když Williamse do duelu se Celtou Vigo (0:1) nepustilo zranění.
„Lhal bych, kdybych nepřiznal, že jsem kolikrát hrál pod prášky nebo injekcemi. Jindy mi zase hrozil trest za žluté karty, tak jsem zkrátka nikoho nepokopal a neprotestoval proti verdiktům sudích,“ líčil deníku The Guardian.
Rekordman Williams nehrál po sedmi letech a Bilbao prohrálo. Ztráta Realu roste |
„Ve fotbale bývají momenty, kdy vás trenér a tým prostě potřebují,“ vysvětloval, proč tak dlouho nevynechal ligové střetnutí. „Lékaři a fyzioterapeuti to považují za neuvěřitelné. Říkají, že je nemožné, aby se podobný případ opakoval, zvlášť když se fotbal hraje ve stále větší intenzitě a stále častěji.“
Proto útočník bryskně dodal: „Musím poděkovat rodičům za geny.“
A nejen za ně.
Svou rekordní sérii – předchozím maximem bylo 202 duelů Juana Antonia Larraňagy z Realu Sociedad – načal, když mu bylo jedenadvacet. O rok dříve se dozvěděl, co jeho máma a táta podstoupili, aby mohli mít lepší život.
„Ptal jsem se předtím několikrát, ale naši zůstávali tajemní. Když mi svou pouť prozradili, oněměl jsem úžasem. Bylo to jako z nějakého filmu a asi nepřekvapím, když řeknu, že mě to motivovalo pracovat ještě poctivěji než kdy dřív.“
Iñaki Williams played in 251 consecutive LaLiga matches for Athletic Club dating back to 2016. Missed today's trip to Celta Vigo due to injury. Incredible run, may never be beaten... ⚪️ https://t.co/dumawFAWY3
Maria, tehdy už čekající Iňakiho (což však ještě nevěděla), a Felix Williamsovi se rozhodli opustit Ghanu, taková pouť ovšem nebývá snadná.
„Saharou šli dlouhé dny ve čtyřiceti, padesáti stupních pěšky, bosí. Došlo mi, proč má otec problémy s chodidly,“ pravil Iňaki.
„Část cesty je vezl nějaký náklaďák, lidé odpadávali, některé museli pohřbívat. Je to nebezpečné, riskantní. Převaděči jsou občas prostí zloději, podvodníci, násilníci. Seberou prachy, ale dovezou vás jen do půli cesty a tam vás nechají chcípnout hlady nebo žízní. Máma mi řekla, že kdyby tušila, že je se mnou těhotná, nešla by do toho.“
Williamsovi dorazili až do Melilly, španělské enklávy na severu Afriky, kde je ale po překonání plotu s ostnatým drátem zadrželi. „Tam měli štěstí. Já tomu teda říkám spíš osud,“ vysvětlil Iňaki. „Nějaký právník jim poradil, ať zamlčí, odkud jsou, a sdělí úředníkům, že pocházejí ze země, kde probíhá válka. Díky němu dostali politický azyl a mohli se dostat až do Bilbaa.“
Vzhledem k tomu, že se Iňaki Williams narodil právě v Bilbau, se mohl na náboru ucházet o pozici v místním týmu, který si zakládá na tom, že za něj hrají jen a pouze Baskové.
Rodičům slíbil, že se stane profesionálem.
„Nikdy jim nedokážu splatit to, co pro nás obětovali, vždyť riskovali život. Ale snažím se jim dát takový život, jaký si pro nás opuštěním Ghany vysnili. A myslím, že můžu říct: Docela se to daří,“ prohlásil.
Za Athletic odehrál už téměř čtyři stovky zápasů, nastřílel 78 gólů. Nejcennější z nich byl ten vítězný ve finále španělského Superpoháru 2021 proti Barceloně. „Jsem pyšný na to, že jsem součástí dějin tohoto klubu.“
Dva roky po jeho boku nastupuje mladší brácha Nico, který na rozdíl od sourozence reprezentuje Španělsko.
Také Iňaki původně chtěl nosit dres země, v níž vyrostl, dokonce v něm odehrál v roce 2016 jedno přípravné utkání, ale další pozvánka už nepřišla, a tak před loňským šampionátem v Kataru kývl na nabídku ze země svých rodičů.
„Nemůžu odmazat své kořeny.“
Odmazat nemůže ani rekord, který se v moderním fotbalovém světě bude tuze obtížně překonávat. Maxima, která stanovili fotbalisté v ostatních top ligách, patří převážně brankářům. Sepp Maier zvládl 442 startů za sebou v bundeslize, Dino Zoff 332 v Serii A, Brad Friedel 310 v Premier League. Jen ve Francii vede se stovkou zápasů za Lille Eden Hazard.
Je zjevné, že tyto hodnoty už nějaký čas odolávají. Co čerstvá španělská dvě stě padesát jednička?
„Jestli mi má můj rekord někdo vzít, ať je to brácha Nico,“ přeje si Williams.
