Byl to zlomový okamžik. Pátá série pokutových kopů v semifinále mistrovství Evropy 1996. Na věhlasném stadionu Old Trafford v Manchesteru.
Kdekdo z fotbalových fanoušků vám z fleku odvypráví příběh, kde na konci června 1996 sledoval zápas, který vstoupil do českých dějin.
Záložník Reynald Pedros, aktuálně trenér marocké ženské reprezentace, totiž následně napálil brankáře Petra Koubu do nohy a nervózní Miroslav Kadlec bombou pod břevno rozhodl.
„Dlouho jsem nechápal, proč nejsme ve finále my. Češi byli tak urputní, defenzivní, bez jediné pořádné šance. Ale asi to tak mělo dopadnout,“ po letech zavzpomínal gólman, který nesnášel, když nebylo po jeho.
Tenkrát v Anglii. Jak se Ruda Pivrnec propil až do finále fotbalového Eura |
Bernard Pascal Maurice Lama, šelma kočkovitá. Zrovna slaví šedesátiny a na trávník dávno nepadá. Lehce se zakulatil, zešedivěl, nosí brýle a péra, která měl v nohách, už nefungují. Vzpomínáte na něj?
Jen málokdo dokázal zůstat ve vzduchu tak dlouho jako on. Vyskočil výš a pomaleji padal. Někdy to vypadalo, že snad umí létat.
V semifinále Eura ho naštěstí kočičí instinkt zradil, takže nechal podceňované Čechy senzačně projít dál. A zároveň začal ztrácet svou výsadní pozici ve francouzské reprezentaci. Už ne jednička, spíš dvojka až trojka.
Tenkrát poprvé na Euru: jak se čeští fanoušci harcovali do Anglie |
Zatímco Francie udivovala fantastickými výsledky, vyhrála mistrovství světa 1998 a následně taky mistrovství Evropy, Bernard Lama vesměs všechno pozoroval jen jako náhradník Fabiena Bartheze.
Vždycky se trochu odlišoval. Nejen svou nevysokou figurou, rychlýma nohama a plachtícím stylem. Chytal v teplácích a havraní vlasy si vázal do culíku.
Když byl v nejlepší fazóně, odmítl nabídku z Barcelony a zůstal v Paříži, která sice prožívala pěkné období, ale její možnosti se ani náznakem nepodobaly současným miliardářům ze St. Germain. Do toho Lamu nachytali dopingoví komisaři a v únoru 1997 mu napařili dvouměsíční trest za kouření marihuany.
„Nebyl jsem úplně ukázněný, ale fotbal jsem miloval a miluju dodnes,“ hájí se. Není důvod mu nevěřit, když mu je šedesát.
Vždycky byl paličák s jasným názorem, má to v genech. Jeho táta byl starosta a taky dědeček udělal kariéru v politice. Bernardovi ovšem ze všeho nejvíc učaroval míč. Chytit ho! Nepustit! Nejlépe u toho ještě oklamat přírodní zákony!
Někdejší francouzský gólman Bernard Lama v březnu 2022 na utkání Paris St. Germain - Bordeaux.
Dost se mu hodilo, že celé dětství strávil na písečných plážích Francouzské Guyany, kde se perfektně naučil rytmus odrazu. Zatnout lýtkové svaly, ze špiček se mocně vyšvihnout do výšky a nad zemí levitovat, dokud mu v rukavicích nepřistane balon. Asi nemusíme zdůrazňovat, proč se mu říkalo Kočka.
SERIÁL TENKRÁT V ANGLII 1996Vzpomínky na stříbrnou cestu českých fotbalistů |
V reprezentaci zvládl přes čtyřicet zápasů, na klubové scéně přes pět stovek. V šestadevadesátém, krátce před Eurem v Anglii, pomohl pro Paříž získat Pohár vítězů.
Když rukavice odložil, doufal, že se bude živit jako trenér, ale časem pochopil, že na to nemá povahu. Jediné vážnější angažmá u reprezentace Keni mu vydrželo dva měsíce.
Místo toho Lama používá své jméno v roli glosátora, ambasadora nebo dobře placeného rádce. Spoléhá na svou značku, objíždí exhibice, podepíše se fanouškům, rozdá úsměvy.
Kromě jiného také založil firmu, která zpracovávala a rozvážela minerální vodu, zahrál si v televizním seriálu, komentuje fotbal v televizi. A už nikdy nezjistí, co by se stalo, kdyby tehdy na šampionátu v Anglii českým střelcům aspoň jednu penaltu chytil.
