Záleží na úhlu pohledu.
Protesty namířené proti vedení bundesligy, které hodlá prodat podíl z televizních a marketingových práv soutěže soukromému investorovi, neberou konce a v čase naopak zesilují.
Také o uplynulém víkendu lidé po celé zemi zasypali německá hřiště tenisáky, hopíky, ovocem nebo čokoládovými mincemi.
Při utkání druholigového Hamburku pořadatelé desítky minut odstraňovali připevněné cyklozámky přímo na konstrukci jedné z branek. Kvůli odklízení nejrůznějších předmětů z trávníku se v sobotu večer zdržel úvodní výkop očekávaného šlágru mezi Leverkusenem a Bayernem. A duel Unionu s Wolfsburgem se kvůli opakovaným přerušením dokonce málem ani nedohrál.
Vítejte v nové realitě německého profesionálního fotbalu.
„Nezbývá nám než se přizpůsobit,“ krčil rameny například Edin Terzič, trenér Dortmundu, jehož fanoušci takto protestují už týdny. „Během přerušené hry musíme zůstat koncentrovaní a připravení na restart. Je to další výzva, s kterou se musíme umět vypořádat. Obecně ale věřím, že všechny problémy našeho světa lze vyřešit správnou komunikací.“
Což v tomhle konkrétním případě bude, zdá se, oříšek.
Vždyť zástupci nazlobených fanouškovských táborů přes opakované výzvy stále odmítají s představiteli bundesligy zasednout k jednomu stolu. Kladou si podmínky, nehodlají ustoupit.
Vadí jim, že šéfové šestatřiceti klubů první a druhé bundesligy už v prosinci odsouhlasili zahájení jednání o vstupu nového strategického partnera. Ten by měl v příštích dvaceti letech zaplatit až miliardu eur za osmiprocentní podíl z televizních a marketingových příjmů soutěže, bundesliga by ze získaných prostředků mohla financovat mediální projekty a zároveň by dostala šanci alespoň částečně zmírnit finanční propast mezi ní a anglickou Premier League.
Že nechápete, co je špatně?
Fanoušci mají strach, že se nově příchozí investor zaměří místo návštěvníků stadionů na televizní produkt a celkovou komercionalizaci, která je pro spoustu tradičně smýšlejících německých příznivců tak trochu sprosté slovo. Někteří se navíc obávají i toho, že změna zavedených pořádků povede k postupnému upozadění klíčového vlastnického pravidla 50+1, na základě kterého musí nadpoloviční většina akcií každého týmu zůstat v rukou fanoušků nebo členů klubu.
„Všechno tohle jsou naprosto nesmyslně šířené hororové scénáře,“ hájí se druhá strana. „Nebavíme se přece o žádném rozprodeji nebo ztrátě kontroly nad naší soutěží, nerušíme pravidlo 50+1,“ přesvědčují zástupci vedení bundesligy. „Fanoušci samozřejmě mají právo na vlastní názor i protest, zvolená forma v průběhu posledních týdnů však rozhodně nebyla v duchu fotbalu ani fair-play.“
Vzájemnou nedůvěru prohlubuje i fakt, jakým bundesliga k zásadnímu rozhodnutí dospěla.
Návrh odkývalo čtyřiadvacet z šestatřiceti klubů, tedy na hlas přesně potřebná dvoutřetinová většina. Ještě v květnu loňského roku přitom stejný plán při tajné volbě ztroskotal, což části fanoušků připadá podezřelé a žádají nové hlasování.
V celém procesu podle nich schází větší transparentnost. Chcete příklad? Třeba Martin Kind, věčný odpůrce pravidla 50+1 a výkonný ředitel druholigového Hannoveru, měl se vstupem vstupem bohatého partnera souhlasit proti vůli členů vlastního klubu. Spekulacím nahrálo i to, že doteď odmítl veřejně sdělit, jak hlasoval.
I proto fanoušci Hannoveru při posledním utkání v Hamburku ve vlastním sektoru roztáhli transparent s jeho podobiznu skrytou v hledáčku pistole. Co bude dál?
K opakování volby se nově kloní i některé týmy, kterým dochází trpělivost s neustálým zdržováním zápasů a nekončícím odporem z tribun; namátkou Stuttgart, nebo berlínské kluby Union s Herthou. Alex Hellmann, šéf Frankfurtu a důležitá postava ve vedení bundesligy, ovšem tvrdí: „Nemůžeme jen tak obnovit hlasování a změnit rozhodnutí, které už nabylo právní moci.“
Zmiňovaným partnerem by se měla podle německých médií stát buď americká investiční společnost Blackstone, nebo lucemburský finanční fond CVC. Jasno má být už v průběhu března. Tedy pokud do té doby pokračující fanouškovské nepokoje německý fotbal dočista neochromí...