V ní byl Lewandowski už v té době považován za hvězdu a ti, kdo ho objevili a virtuálně koupili, rozhodně nelitovali. Stejně jako později Lech Poznaň, Borussia Dortmund a teď Bayern.
Náhoda? Kdepak. Football Manager, dříve známý jako Championship Manager, se ze hry, kterou v roce 1992 převážně pro vlastní potěšení vytvořilo pár nadšenců, stal naprosto věrnou simulací fotbalového managementu.
A také nezbytným nástrojem pro trenéry, agenty, skauty.
Messiho objevili ve třinácti
„Pokud hráče někam nabízíme a chceme ho správně odprezentovat, musíme ho mít nastudovaného a vědět, jaké jsou jeho silné a slabé stránky,“ potvrzuje Jindřich Šťastný, hráčský agent společnosti Sport Invest International.
„Kdybych přišel na schůzku, tvrdil, že má dobrou přihrávku pravou nohou, a ve skutečnosti by to nebyla pravda, víckrát mě tam nebudou chtít vidět. Musíme být připravení, v tom nám tyto databáze pomáhají.“
Lewandowski zdaleka není jediným důkazem toho, že na statistiky z Football Manageru se vážně dá spoléhat. Podobně vývojáři „objevili“ třeba Wayna Rooneyho nebo Anthonyho Martiala a uniknout jim nemohla ani nejzářivější ze současných fotbalových hvězd.
„Pamatuju si, že za mnou jednou přišel syn a povídá: Tati, hraju fotbalového manažera a objevil jsem dobrého hráče,“ vzpomínal Alex McLeish, bývalý trenér Aston Villy. „Prý je mu teprve třináct, ale jednou bude nejlepší na světě. Usmál jsem se, pohladil ho po hlavě a říkám: Aha, dobře chlapče.“
Nedůvěřoval mu. Nevěděl, že jeho syn právě jako jeden z prvních objevil... No ano, Lionela Messiho. „Je to tak, už tehdy naši skauti znali jeho potenciál,“ reagoval Miles Jacobson, šéf studia Sports Interactive, které Football Manager rok co rok vyvíjí a vylepšuje. „Přitom se v té době říkalo, že si ho Barcelona možná nenechá: byl malý a nebylo jisté, jestli ještě vyroste.“
Jak je možné, že vlastnosti fotbalistů ve hře tak přesně odpovídají realitě? A že vývojáři dokážou odhadnout jejich talent často i několik let dopředu? „Pro mě je to jasné: máme jednoznačně největší síť skautů ve světě fotbalu,“ pyšní se Jacobson.
Britská televize SkySports od léta využívá data ze hry přímo ve vysílání.
Není důvod mu nevěřit. Žádný klub si nemůže dovolit platit přes 1 300 pozorovatelů, kteří po celém světě pravidelně sledují „svůj“ okruh hráčů.
Rok co rok upravují jejich herní statistiky, ale sbírají také detailní informace o smlouvách, mapují historii zranění, a dokonce mentální vlastnosti či jazykovou vybavenost. Výsledkem je databáze čítající skoro půl milionu reálných hráčů ve 137 soutěžích.
Její obří rozsah se promítá nejen do kvality počítačové hry, ale i do reálného světa fotbalu, kde se data už dlouho běžně využívají.
„Ví se o nich, že jsou přesná. Samozřejmě jsme taky udělali pár chyb, ale určitě ne tolik jako Alex Ferguson ve své přestupové politice,“ vtipkuje Jacobson. „Víme o tom, že nás kluby i agenti využívají už řadu let.“
Dlouho se tak dělo neoficiálně, až před rokem se databáze stala součástí Prozone Recruiteru – softwaru, který si kluby předplácejí.
„Určitě mají tyhle statistiky velkou vypovídací hodnotu,“ souhlasí Šťastný. „S databází pracují nejlepší evropské kluby, a kdyby nebyla dost kvalitní, nevyužívaly by ji.“
Od léta je i součástí vysílání televize SkySports: ta například v přestupovém období představuje divákům hráče prostřednictvím jejich profilů ze hry, ve kterých mají všechny vlastnosti oznámkované na stupnici od jedné do dvaceti.
Vymyšlené hvězdy? Už ne
Žádná simulace není zcela věrná, jinak by to už nebyla simulace - tahle pravda platí i pro Football Manager. U týmů z nižších soutěží občas přece jen vlastnosti hráčů nesedí tak jako třeba v Premier League nebo španělské Primera División.
Proto někdy může bezmezná důvěra ve hru přinést problémy, což by potvrdil třeba Gordon Strachan, bývalý kouč Southamptonu. „Kdykoli jsem chtěl koupit nějakého hráče, zkontroloval jsem si jeho statistiky, abych zjistil, jestli je fakt tak dobrý. Většinou to fungovalo,“ přiznal. „Ale jen do chvíle, kdy jsem přivedl Agustína Delgada.“
Ekvádorský útočník se v Southamptonu vůbec nechytil a Strachan už při dalších nákupech na hru raději tolik nespoléhal. Najde se i pár dalších, kteří pro hráče Football Manageru představovali velké terno, ale ve skutečnosti se neprosadili. Maxim Cygalko, Eldar Hadžimehmedovič, Cherno Samba... Tahle jména asi neznáte, přitom ve hře zářili.
Největší kuriozitou byl útočník Tó Madeira, který měl fantastické schopnosti, ale v reálu vůbec neexistoval. Vymyslel si ho jeden ze skautů a udělal z něj oporu malého týmu ze svého rodného města.
Vugar Huseynzade se díky hře stal skutečným trenérem.
To vše je ale dávná minulost, v posledních letech už se žádné podobné omyly do hry nevloudily. Kontrola je čím dál přísnější a na vzniku se podílejí skuteční experti včetně několika bývalých hráčů.
Největším jménem v týmu vývojářů je bývalý italský reprezentant Demetrio Albertini, který nedávno přiznal, že už jako hráč radil trenérům s přípravou na soupeře na základě znalostí z Football Manageru.
Ještě dokonaleji využil své zkušenosti s virtuálním fotbalem chlapík jménem Vugar Huseynzade. Jakkoli to může znít šíleně, v roce 2012 ho ázerbájdžánský prvoligový tým FC Baku angažoval jako trenéra díky tomu, že vedení ohromil svými úspěchy v oblíbené počítačové hře!
K té se váže tolik zajímavých příběhů, že o ní nedávno vznikl filmový dokument. Tři její fanoušci zase před lety sepsali úspěšnou knihu nazvanou „Football Manager mi ukradl život: 20 let krásné závislosti“.
Možná jde jen o vtípek, který se šíří britskými médii, ale traduje se také, že hraní Manageru bylo zhruba dvacetkrát citováno u soudu jako jeden z důvodů k rozvodu.
Sami fotbalisté prosedí často hodiny před monitorem, aby si zkusili roli trenérů. A utrácejí obrovské virtuální peníze, aby koupili... sami sebe. „Zaplatil jsem za sebe 25 milionů liber. Ale nedařilo se mi, tak jsem se po roce prodal. Se ztrátou,“ vyprávěl Andros Townsend, anglický reprezentant.
„I já jsem to dřív hrál, ale už je to hodně dávno,“ usmívá se agent Šťastný. „Od té doby hra určitě udělala velký pokrok.“
Rozhodně. Až tak velký, že občas předběhne realitu.
